Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zjevení 19

« Zjevení 18

» Zjevení 20

 

RADOST Z VÍTĚZSTVÍ

1Potom jsem uslyšel jakoby veliký hlas početného zástupu v nebi: „Haleluja!! Spasení, sláva, [čest] i moc náleží našemu Pánu Bohu!! 2Neboť pravdivé a spravedlivé jsou Jeho soudy, protože soudil tu velikou prostitutku, která zpustošila zemi ve svém smilstvu!! A pomstil krev Svých otroků z její ruky!!“ 3A podruhé řekli: „Haleluja.“ A dým toho Babylóna vystupoval na věky věků.

4A těch dvacet čtyři starců a čtyři živé bytosti padli na zem, klaněli se Bohu, tomu Sedícímu na trůně, a řekli: „Amen, haleluja.“

5A od trůnu vyšel hlas: „Chvalte našeho Boha všichni Jeho otroci a ti, kteří se Ho bojíte, malí i velcí!“

6A uslyšel jsem jakoby hlas početného zástupu, jakoby zvuk mnohých vod, jakoby zvuk silných hromů: „Haleluja!! Náš Pán Bůh Všemocný se ujal kralování!! 7Radujme se, veselme se a vzdejme Mu slávu, protože přišla Beránkova svatba a Jeho žena se připravila. 8A bylo jí dáno, aby se oblékla do jasně zářící jemné lněné tkaniny, neboť ta jemná lněná tkanina jsou spravedlivé skutky svatých lidí.“

9A řekl mi: „Napiš: ‚Blahoslavení, kdo jsou pozváni k svatební hostině Beránka.‘“ A řekl mi: „Toto jsou pravdivá Boží slova.“ 10Padl jsem před jeho nohy, abych se mu poklonil. Řekl mi: „Hleď, abys to nedělal! Jsem spoluotrok tvůj i tvých bratrů, kteří mají svědectví Ježíšovo. Bohu se pokloň! Neboť Ježíšovo svědectví je duch proroctví.“

 

KRISTŮV DRUHÝ PŘÍCHOD

11A uviděl jsem otevřené nebe, a hle: Bílý kůň a na něm Sedící, zvaný: ‚Věrný a pravdivý,‘ a ve spravedlnosti soudí a válčí. 12Jeho oči byly jako plamen ohně a na Jeho hlavě bylo mnoho diadémů. Má napsáno Své jméno, které nezná nikdo, jen On sám. 13Je oblečen do roucha zmáčeného krví. Jeho jméno je: ‚Boží slovo.‘ 14A vojsko v nebi Ho následovalo na bílých koních; byli oblečení do čisté bílé jemné lněné tkaniny. 15Z Jeho úst vycházela ostrá šavle, aby s ní bil národy. A bude je pást železnou holí a bude šlapat vinný lis vína rozhorleného hněvu Boha, toho Všemocného. 16A má na Svém rouchu a svém stehnu napsáno jméno: ‚Král králů a Pán pánů.‘

17A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. A křikl velikým hlasem na všechny ptáky, kteří létali prostředkem nebe: „Pojďte a shromážděte se k veliké Boží hostině, 18abyste jedli maso králů, velitelů vojsk, mocných lidí, koní i těch, kteří na nich sedí; a maso všech – svobodných i otroků, malých i velkých!!“

19A uviděl jsem šelmu, krále země a jejich vojska. Shromáždili se, aby válčili se Sedícím na koni a s Jeho vojskem. 20A byla zajata šelma a s ní i falešný prorok, který před ní vykonával znamení, ve kterých sváděl na scestí ty, kteří přijali cejch šelmy, i ty, kteří se klaněli jejímu obrazu. Ti dva byli zaživa vhozeni do ohnivého jezera, kde hoří síra. 21A zbytek byl zabit šavlí, která vycházela z úst Sedícího na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.

 

 

19,9 toho Babylona – dosl. její (Babylón i nevěstka jsou v ř. v ženském rodě)

19,9 pozvaní - var. povolaní

19,15 holí - var. žezlem

19,15 rozhorlený - var. hněv, vztek