Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zjevení 14

« Zjevení 13

» Zjevení 15

 

POSELSTVÍ TŘÍ ANDĚLŮ

1A pohleděl jsem a hle: Beránek stojící na hoře Sión a s Ním sto čtyřicet tisíc těch, kteří mají Jeho jméno a jméno Jeho Otce napsáno na svých čelech. 2A uslyšel jsem hlas z nebe, jakoby zvuk mnohých vod a zvuk hlasitého hromu. Hlas, který jsem uslyšel, byl jako zvuk harfeníků, kteří hráli na své harfy.

3A zpívali jakoby novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi živými bytostmi a před staršími. A nikdo nebyl schopen se tu píseň naučit, kromě těch sto čtyřiceti tisíc vykoupených ze země. 4To jsou ti, kteří se nezašpinili ženami, neboť jsou panici. Ti následují Beránka kamkoliv jde. Ti jsou vykoupeni ze všech lidí, jsou obětí prvních plodů vůči Bohu a Beránkovi. 5A v jejich ústech nebyla nalezena lež; jsou před Božím trůnem neposkvrněni.

6A uviděl jsem jiného anděla, jak letí prostředkem nebe a má kázat věčné evangelium těm, kteří jsou usídleni na zemi, a každému národu, kmenu, jazyku a lidu. 7Říkal velikým hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte Mu slávu, neboť přišla hodina Jeho soudu. A klanějte se Tomu, který udělal nebe, zemi, moře a prameny vod!!“

8A druhý anděl ho následoval se slovy: „Padl, padl veliký Babylón, který dával napít všem národům víno hněvu svého smilstva.“

9A třetí anděl je následoval a říkal velikým hlasem: „Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu, obdrží cejch na své čelo nebo na svou ruku 10a bude pít víno Božího hněvu, které je namícháno neředěné v kalichu Jeho hněvu!! A bude trápen v ohni a síře před svatými anděly a před Beránkem. 11A kouř jejich utrpení vystupuje na věky věků a nebudou mít odpočinek dnem ani nocí ti, kteří se klaní šelmě a jejímu obrazu, a ti, kteří obdrželi cejch jejího jména.“ 12Zde je trpělivost svatých lidí, těch, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

13A uslyšel jsem hlas z nebe: „Napiš: Blahoslavení mrtví v Pánu, kteří umírají od této chvíle.“ „Ano,“ říká Duch, „…aby odpočinuli od svých namáhavých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi.

 

SKLIZEŇ ZEMĚ

14A pohleděl jsem a hle: Bílý mrak a na tom mraku Sedící, jakoby Syn člověka. Na Své hlavě měl zlatý věnec a ve Své ruce měl ostrý srp. 15A jiný anděl vyšel z chrámu a volal velikým hlasem na Sedícího na oblaku: „Pošli Svůj srp a sklízej, protože již přišla chvíle sklízení. Neboť dozrála sklizeň země!!“ 16A ten Sedící na oblaku hodil Svůj srp na zem a země byla sklizena.

17A z chrámu v nebi vyšel jiný anděl, který měl také ostrý srp. 18A od oltáře vyšel jiný anděl, který měl pravomoc nad ohněm. A povolal velikým hlasem Toho, který měl ostrý srp: „Pošli svůj srp a skliď trsy hroznů z vinné révy země, protože její trsy hroznů již dozrály!!“ 19Anděl hodil svůj srp na zemi a sklidil vinnou révu země. A hodil ty hrozny do vinného lisu velikého Božího hněvu. 20A ten vinný lis byl šlapán mimo město. A z toho vinného lisu vyšla krev do výše uzdy koní na vzdálenost šesti tisíc stádií.

 

 

14,8 národům - var. pohanům

14,8.10 hněv – var. rozhorlení, vztek

14,13 jejich skutky jdou s nimi - dosl. skutky jejich následují s nimi

14,15 dozrát – var. vyschnout (stejné slovo ve Zj 16,12)

14,20 šesti tisíc stádií - tj. asi 298km