Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 7

« Skutky 6

» Skutky 8

 

ŠTĚPÁNOVA OBŽALOBA

1Velekněz řekl: „Je tomu skutečně tak?“ 2On řekl: „Muži bratři a otcové, poslouchejte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, dříve, než bydlel v Cháranu. 3A řekl mu: ‚Vyjdi ze své země a od svých příbuzných a jdi do země, kterou ti ukážu.4Tehdy vyšel z Kaldejské země a bydlel v Cháranu. A odsud se po smrti svého otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte. 5A nedal mu v této zemi jako dědictví zemi ani o délce kroku nohy, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho potomkům, kteří přijdou po něm, třebaže neměl dítě. 6Bůh však promluvil takto: ‚Tvoji potomci budou přistěhovalci v cizí zemi. Budou vzemi zotročeni a budou s nimi špatně zacházet čtyři sta let. 7A národ, jemuž budou otročit, budu soudit Já,‘ řekl Bůh, ‚a potom vyjdou a budou sloužit Mě na tomto místě.8A dal jim smlouvu obřízky. Když se mu narodil Izák, osmý den ho obřezal. Izákovi se narodil Jákob a Jákobovi se narodilo dvanáct patriarchů.

9Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta.  10Ale Bůh byl s ním, vysvobodil ho ze všech pronásledování a dal mu milost a moudrost před faraónem, králem Egypta. Ten ho ustanovil za vedoucího nad Egyptem a nad celým svým domem. 11Potom na celý Egypt i Kanán přišel hlad a nastala veliká tíseň; takže naši otcové nenacházeli nic k jídlu. 12Když Jákob uslyšel, že je v Egyptě obilí, vyslal tam nejprve naše otce. 13A když je vyslal podruhé, dal se Josef poznat svým bratrům a Josefův rod se stal faraonovi známým. 14Josef poslal vzkaz a pozval k sobě svého otce Jákoba i celé příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší. 15A Jákob sestoupil do Egypta a tam zemřel on i naši otcové. 16Přenesli je do Sichemu a uložili je v hrobě, který Abrahám koupil za určitou cenu stříbra od synů Emorových v Sichemu.

17Jak se přibližoval čas zaslíbení, které Bůh vyhlásil Abrahamovi, lid rostl a narůstal jejich počet v Egyptě, 18dokud nepovstal nad Egyptem jiný král, který neznal Josefa. 19Ten s naším rodem jednal lstivě – špatně zacházel s našimi otci, když je nutil jejich miminka vhazovat do Nilu, aby nebyla zachována naživu. 20V tom čase se narodil Mojžíš a byl krásný Bohu. Starali se o něj po tři měsíce v domě jeho otce. 21Když ho dali na řeku, ujala se ho faraonova dcera a starala se o něj; měla ho za svého syna. 22A Mojžíš byl vychován v egyptské moudrosti; byl mocný ve slovech a skutcích.

23Když se naplnilo čtyřicet let času, přišlo mu na mysl, aby navštívil své bratry, totiž syny Izraele. 24A uviděl jednoho člověka, jak je mu ubližováno. Bránil ho a vykonal pomstu nad tím sužovaným, když udeřil Egypťana. 25Mysleli si, že jeho bratři pochopí, že jim Bůh skrze jeho ruce dává spásu, ale nepochopili to. 26Následující den se objevil u těch, kteří se dohadovali. Nabádal je k pokoji, řekl jim: ‚Muži, jste bratři. Takže proč si navzájem ubližujete?‘ 27Ten, který ubližoval bližnímu, ho odmítl: ‚Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem? 28Chceš mě snad zabít stejným způsobem, jako jsi zabil včera toho Egypťana?‘ 29Mojžíš kvůli těm slovům utekl a stal se přistěhovalcem v midjánské zemi, kde se mu narodili dva synové.

30Když se naplnilo čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaj Pánův anděl – v plamenu ohně trnitého keře. 31Mojžíš to uviděl a podivil se tomu vidění. Přistoupil, aby na to pohlédl, a zazněl Pánův hlas: 32Já jsem Bůh tvých otců: Bůh Abraháma, Bůh Izáka a Bůh Jákoba.‘ Mojžíš se začal třást strachem a neodvažoval se pohlédnout. 33Pán mu řekl: ‚Sundej si ze svých nohou sandály, neboť místo, kde stojíš, je svatá země. 34Pohlédl jsem a uviděl jsem špatné zacházení se Svým lidem v Egyptě. Uslyšel jsem jejich vzdychání a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A nyní pojď, pošlu tě do Egypta.35Toho Mojžíše, kterého odmítli - když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem?‘ - toho Bůh poslal jako vládce a vysvoboditele s rukou anděla, který se mu ukázal v tom trnitém keři. 36Ten Mojžíš je vyvedl a vykonal zázraky a znamení – v egyptské zemi, v Rudém moři a po čtyřicet let na poušti. 37Toto je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: ‚Bůh vám dá, aby povstal Prorok z vašich bratrů, jako jsem já. Toho poslouchejte.38To je ten, který byl ve shromáždění v pustině prostředníkem mezi Andělem mluvícím k němu na hoře Sinaj, a našimi otci. On přijal živá slova, aby je nám dal. 39Jeho naši otcové nechtěli poslouchat, ale odmítli ho a obrátili se ve svých myslích do Egypta. 40Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť nevíme, co se stalo tomu Mojžíšovi, který nás vyvedl z egyptské země.‘ 41V těch dnech udělali tele a té modle přinesli oběť. A radovali se ve skutcích svých rukou. 42Bůh se od nich odvrátil a vydal je k uctívání nebeskému vojsku, jak je psáno v knize proroků: ‚Izraelský dome, což jste Mi po čtyřicet let v poušti obětovali obětní dary a zvířecí oběti? 43Nosili jste svatostánek Molocha a hvězdu vašeho boha Remfana, obrazy, které jste udělali, abyste je uctívali. A tak vás přestěhuji za Babylon.

44S našimi otci na poušti byl svatostánek svědectví, jak to přikázal Ten, který řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podle obrazu, který uviděl. 45Ten také převzali a vnesli naši otcové s Jozuem do země, jež byla ve vlastnictví pohanů, které Bůh vyhnal od tváře našich otců; tak tomu bylo až do dnů Davida. 46Ten našel před Bohem milost a prosil, aby mohl najít místo pro stan Boha Jákobova. 47Avšak dům Mu vybudoval Šalamoun. 48Ale Nejvyšší nebydlí v domech udělaných lidskýma rukama, jak říká prorok: ‚Nebe je Mým trůnem a země je rohoží Mých nohou. ‚Jaký dům Mi vybudujete?‘ říká Pán, nebo: ‚Jaké je místo Mého odpočinutí?‘ 50Neučinila snad všechno Moje ruka?

51Vy tvrdohlaví, vy lidé neobřezané mysli a uší: Stále odoláváte Duchu svatému! Jako vaši otcové, tak i vy… 52Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? A zavraždili ty, kteří již dříve hlásili příchod Spravedlivého, vůči němuž jste se vy nyní stali zrádci a vrazi. 53Vy jste nařízením andělů přijali zákon. A nezachováváte ho.“

54Když to uslyšeli, byli vnitřně rozzlobeni ve svých myslích a skřípali zuby proti němu. 55On však plný Ducha svatého pohlédl do nebe a uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici. 56A řekl: „Hle: Vidím úplně otevřená nebesa a Syna člověka stojícího po Boží pravici.“ 57Oni vykřikli velikým hlasem, zacpali si své uši a jednomyslně se na něj vrhli. 58Vyvedli ho z města a začali ho kamenovat. Svědci odložili své pláště u nohou mládence jménem Saul. 59Když kamenovali Štěpána, vyznával: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ 60Poklekl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepokládej jim to za hřích.“ Když to řekl, zesnul.

 

 

7,7 sloužit – var. uctívat, sloužit v chrámu

7,19 nutit – var. dělat, působit

7,37 jako jsem Já – dosl. jako Mne

7,42 odvrátit – dosl. obrátit (slovník)

7,46 Jákobovu Bohu – jiné rukopisy: Jákobův dům

7,51 tvrdohlaví – dosl. tvrdo-šijní