Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 28

« Skutky 27

 

 

1Když jsme se bezpečně dopravili na pevninu, poznali jsme, že ten ostrov se jmenuje Malta. 2Barbaři nám prokázali neobyčejnou lidumilnost. Zapálili oheň a všechny nás k němu přijali, protože nastával déšť a bylo chladno. 3Když Pavel shromažďoval hromadu suchých větviček a pokládal je na oheň, nějaká zmije utekla před horkem a pověsila se mu na ruku. 4Když barbaři uviděli, jak mu z ruky visí to zvíře, říkali si mezi sebou: „Tento člověk je jistě vrah, který byl sice bezpečně dopraven z moře, ale Spravedlnost mu nedovolila žít.“ 5Pavel však to zvíře setřásl do ohně a neutrpěl nic zlého. 6Oni očekávali, že oteče nebo najednou spadne a zemře. Když dlouho čekali a viděli, že se mu nic neobvyklého nestalo, změnili názor a řekli o něm, že je bůh.

7V blízkosti toho místa byly pozemky patřící prvnímu muži toho ostrova, který se jmenoval Publius. Přijal nás a po tři dny nás láskyplně hostil. 8Stalo se, že Publiův otec ležel a byl sužován horečkou a úplavici. Pavel k němu vešel, pomodlil se, položil na něj své ruce a uzdravil ho. 9Když se to stalo, také ostatní na ostrově, kteří měli nemoc, přicházeli a byli uzdraveni. 10Ti nás také poctili velkou ctí, a když jsme vyplouvali, naložili nám věci pro naši potřebu.

 

11Po třech měsících jsme vypluli na jedné alexandrijské lodi, která strávila zimu na ostrově. Měla ve znaku dva Diovy syny, blížence. 12Připluli jsme do Syrakus a zůstali jsme tam tři dny. 13Odtamtud jsme pluli podél pobřeží a dorazili jsme do Regia. Když po jednom dni začal vát jižní vítr, připluli jsme druhý den do Puteol. 14Tam nás našli bratři, kteří nás prosili, abychom s nimi zůstali sedm dní. A tak jsme přišli do Říma. 15Když o nás tamní bratři uslyšeli, vyšli se s námi setkat až na Appiovo náměstí ke Třem hospodám. Když je Pavel uviděl, poděkoval Bohu a dodalo mu to odvahy. 16Když jsme přišli do Říma, setník předal vězně veliteli vojska pretoriánů, Pavlovi však bylo dovoleno, aby pobýval v soukromí s vojákem, který ho hlídal.

 

PAVEL V ŘÍMĚ

17Po třech dnech se stalo, že Pavel svolal přední židy. Když se sešli, řekl jim: „Muži bratři, já jsem nic neudělal proti lidu, ani proti zvykům našich otců. Přesto jsem byl jako vězeň vydán z Jeruzaléma do rukou Římanů, 18kteří mě vyslechli a chtěli propustit, protože ve mně není žádný důvod k trestu smrti. 19Když však proti tomu židé mluvili, přinutili se odvolat k císaři – ale neudělal jsem to proto, že bych měl nějakou obžalobu vůči svému národu. 20Kvůli tomu tedy, z toho důvodu, jsem vás svolal, abych vás uviděl a mluvil s vámi – neboť je na mě zavěšen tento řetěz kvůli naději Izraele.“ 21Oni mu však řekli: „My jsme z Judska nepřijali žádnou písemnost, ani se nestalo, že by přišli nějací bratři a oznámili či řekli o tobě něco zlého. 22Pokládáme však za vhodné od tebe slyšet, jak přemýšlíš, neboť ohledně této skupiny je nám známo, že se všude mluví proti .“

23Určili mu tedy den. Přišlo k němu do jeho ubytování mnoho lidí, kterým vysvětloval a slavnostně dosvědčoval Boží království. Od brzkého rána do večera je přesvědčoval o Ježíšovi z Mojžíšova zákona a Proroků. 24Někteří byli přesvědčeni tím, co bylo řečeno, jiní však neuvěřili. 25Měli mezi sebou vzájemný nesouhlas a rozešli se. Pavel jim řekl v jednom slovu: „Duch svatý dobře řekl vašim otcům skrze proroka Izaiáše: 26Jdi k tomuto lidu a řekni: ‚‚Slyšením budete slyšet - a zcela jistě to nepochopíte; díváte se, budete se dívat – a zcela jistě neuvidíte.  27Neboť mysl tohoto lidu se stala tučná, a tak ušima obtížně slyší a své oči mají zavřené a tak se stalo, že očima neuviděli, ušima neuslyšeli, myslí nepochopili, neobrátili se a je neuzdravil. 28Proto ať je vám známo, že toto Boží spasení bylo přineseno pohanům. A oni uslyší!“ 29Když to řekl, židé odešli a přitom měli mezi sebou mnohé hádky.

30Pavel setrval dva roky v tom pronajatém domě a přivítal všechny, kteří k němu přicházeli. 31Přitom kázal Boží království a s veškerou smělostí a bez zábran učil o Pánu Ježíši Kristu.

 

28,1 zachránit – var. spasit

28,7 prvnímu – var. hlavnímu, nejdůležitějšímu

28,15 náměstí – dosl. (římské) forum

28,19 že – dosl. jako(bych)