Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 17

« Skutky 16

» Skutky 18

 

POBOUŘENÍ V TESALONICE

1Cestovali jsme skrze Amfipolis a Apollonii a přišli jsme do Tesaloniky, kde byla židovská synagoga. 2Podle svého zvyku k nim Pavel vešel a po tři soboty jim kázal z Písem. 3Otvíral a předkládal jim, že Kristus měl trpět a vstát z mrtvých, a že „Tento Ježíš, jehož vám hlásám, je ten Kristus.“ 4A někteří z nich uvěřili a připojili se k Pavlovi a Sílasovi; bylo mezi nimi i velké množství Bohabojných Řeků a nemálo vážených žen. 5Židé, kteří neuvěřili, podníceni žárlivostí přibrali k sobě několik zlých mužů z tržiště a shromáždili zástup lidí. Rozrušili celé město a napadli Jásonův dům a snažili se je vyvést před lid. 6Když je nenašli, táhli Jásona a nějaké bratry před správce města a volali: „Tito lidé, kteří rozrušují celý svět, přišli také sem. A Jáson je přijal do domu! 7A ti všichni jednají proti ustanovení císaře, když říkají, že je jiný král – Ježíš!“ 8Tak rozrušili zástup i správce města, kteří to slyšeli. 9Když dostali od Jásona a ostatních záruku, propustili je.

 

KÁZÁNÍ EVANGELIA V BEROJI

10A bratři hned v noci vyslali Pavla a Sílase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy. 11Ti židé byli ušlechtilejší, než v Tesalonice. Oni přijali slovo se vší odhodlaností a každý den zkoumali Písma, zda je tomu skutečně tak. 12Takže mnoho z nich uvěřilo; i řecké vážené ženy a nemálo mužů. 13Když se však dozvěděli židé z Tesaloniky, že také v Beroji bylo od Pavla hlásáno slovo, přišli také tam a třásli a rozrušovali zástupy. 14Bratři hned vyslali Pavla, aby šel k moři; avšak Sílas a Timoteus tam zůstali. 15Ti, kteří doprovázeli Pavla, ho přivedli až do Athén. Když obdrželi instrukce pro Sílase a Timotea, aby přišli tak rychle jak jen to bude možné, vrátili se zpět.

 

POZDVIŽENÍ V ATHÉNÁCH

16Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorlil, když spatřil, že město je plné model. 17Diskutoval tedy každý den s židy a Bohabojnými lidmi v synagoze. A také každý den diskutoval na místě veřejného shromáždění s těmi, kteří tam byli přítomni. 18Někteří epikurejci, stoici a filozofové se s ním dohadovali. A někteří řekli: „Co nám tu chce tento kecal říkat?“ Jiní však říkali: „Zdá se, že je to hlasatel cizích bohů.“ - protože jim kázal evangelium o Ježíši a vzkříšení. 19Chopili se ho, vedli ho na Areopág a řekli mu: „Smíme vědět, co je to za nové učení, které říkáš? 20Vždyť do našich uší přinášíš nějaké cizí věci. Chceme tedy vědět, co to má být.“ 21Všichni Athéňané a hosté, kteří tam byli na návštěvě, totiž netrávili čas ničím jiným, než že říkali a poslouchali něco nového.

22Pavel se postavil uprostřed Areopágu a řekl: „Athénští muži, vidím, že jste v každém ohledu velmi náboženští. 23Vždyť když jsem se procházel a pozorně sledoval vaše předměty uctívání, našel jsem také oltář, na kterém bylo napsáno: ‚NEZNÁMÉMU BOHU.‘ Toho tedy, kterého neznáte a projevujete Mu zbožnost, Toho vám hlásám: 24Bůh, který udělal svět a všechno, co je v něm, On je Pánem nebe a země a nebydlí v chrámech udělaných lidskýma rukama, 25ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jakoby potřeboval něco navíc, ale Sám dává všem život, dech a všechno ostatní. 26Z jedné krve udělal každý lidský národ, který přebývá na celé tváři země. Určil jim nařízená období a hranice jejich přebývání, 27aby hledali Boha, zda by se Ho snad mohli dotknout a najít Ho, ačkoliv není daleko od nikoho z nás. 28Neboť: ‚V Něm žijeme, pohybujeme se a jsme.‘ Jak také někteří z vašich básníků řekli: ‚Vždyť jsme i Jeho rod.‘ 29Jsme tedy Božím rodem. Nemáme se domnívat, že Božstvo je vzhledově jako zlato, stříbro, kámen a nosí cejch lidského řemesla a přemýšlení. 30Bůh tedy přehlédl období nevědomosti a nyní přikazuje každému člověku na každém místě činit pokání, 31neboť ustanovil den, ve kterém má ve spravedlnosti soudit celý obydlený svět v Muži, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz, když Ho vzkřísil z mrtvých.“

32Když uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, někteří se začali posmívat a někteří řekli: „Poslechneme si tě ohledné této věci ještě jindy.“ 33Tak Pavel vyšel z jejich středu. 34Avšak někteří muži se k němu připojili a uvěřili. Mezi nimi byl i Dionysios (člen rady Areopágu), žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.

 

 

17,3 otvírat – zesílená forma slova ‚otvírat‘ (tedy: úplně otvírat)

17,6 celý svět – někdy označuje svět jako takový, někdy obydlený svět (slovník), někdy jen římskou říši

17,9 záruka – var. kauce

17,28 ‚v něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘ výrok básníka Epimenidese; ‚Vždyť jsme i jeho rod.‘ výrok básníka Aratose

17,31 obydlený svět – někdy označuje římskou říši, někdy svět jako takový

17,31 důkaz – dosl. víru, důvěru