Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 16

« Skutky 15

» Skutky 17

 

1Přišel také do Derbe a do Lystry, a hle: Byl tam nějaký učedník jménem Timoteus, syn židovské věřící ženy; a jeho otec byl Řek. 2Bratři v Lystře a Ikonii o něm vydali dobré svědectví. 3Pavel chtěl, aby s ním vyšel. Přijal ho a nechal ho obřezat kvůli židům, kteří byli v těch místech, neboť všichni věděli, že jeho otec byl Řek. 4Když chodili po městech, předávali jim k zachovávání ustanovení, na kterých se usnesli apoštolové, starší a ti v Jeruzalémě. 5A tak byli církve posíleny ve víře a každý den narůstal jejich počet.

 

VIDĚNÍ MAKEDONSKÉHO MUŽE

6Prošli oblastmi Frygie a Galacie, neboť jim bylo od Ducha svatého zabráněno mluvit slovo v Malé Asii. 7Přišli do Mysie a pokoušeli se jít do Bithynie, ale Ježíšův Duch jim to nedovolil. 8Prošli Mysií a sestoupili do Troady. 9A během noci se Pavlovi ukázalo vidění: Nějaký makedonský muž stál a vybízel ho: ‚Přijď do Makedonie a pomoz nám!‘ 10Když uviděl to vidění, hned jsme se snažili vyjít do Makedonie, protože jsme byli přesvědčeni, že nás Bůh povolal k tomu, abychom jim kázali evangelium.

 

OBRÁCENÍ LYDIE

11Přepluli jsme tedy z Troady a pluli jsme přímo do Samotháké a následující den jsme pluli do Neapolis. 12Odtud jsme pluli do Filip, což je přední město této části Makedonie a římskou kolonií. V tom městě jsme strávili několik dní. 13V den soboty jsme vyšli mimo městské brány podél řeky, kde jsme se domnívali, že bude místo k modlitbě. Posadili jsme se a mluvili k ženám, které se tam sešly. 14A poslouchala nás jedna žena jménem Lydie, prodavačka purpurových látek z města Thyatiry, která byla ctitelkou Boha. Její mysl Pán úplně otevřel, aby věnovala pozornost tomu, co řekl Pavel. 15Když byla pokřtěna a její dům také, vybídla nás: „Pokud jste usoudili, že jsem věrná Pánu, vstupte do mého domu a zůstaňte.“ A naléhala na nás.

 

PAVELOVO UVĚZNĚNÍ VE FILIPECH

16Když jsme šli na místo k modlitbě, stalo se, že se s námi setkala nějaká mladá služebná, která měla ducha mýtického hada Pýthóna. Tím duchem věštila a tak přinášela svým pánům mnohý užitek. 17Ona stále doprovázela Pavla a nás a volala: „Tito lidé jsou otroci Nejvyššího Boha, oni vám hlásají cestu spásy!“ 18To dělala po mnoho dní. Pavel to těžce nesl, obrátil se a řekl tomu duchu: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista: Vyjdi z ní.“ A v tu chvíli z ní vyšel. 19Když její páni viděli, že jim ušla naděje na zisk, zmocnili se Pavla a Sílase a táhli je na místo veřejného shromáždění před vládce. 20Přivedli je před velitele a řekli: „Tito lidé pobuřují naše město.

21Jsou to židé a hlásají zvyky, které nám nejsou dovoleny přijmout ani je dělat, protože jsme Římané.“ 22Lidé ze zástupu proti nim spolupovstali a velitelé z nich strhli pláště a rozkázali, aby je bili holí. 23Když jim vysázeli mnoho ran, vsadili je do vězení. Přikázali vězeňskému dozorci, aby je bezpečně hlídal. 24Když přijal takové nařízení, vsadil je do vnitřního vězení a jejich nohy zabezpečil v dřevěné kládě.

25O půlnoci se Pavel a Sílas modlili a zpívali chvalozpěvy Bohu. Ostatní vězni je poslouchali. 26Najednou nastalo veliké zemětřesení, takže byly otřeseny základy vězení. Hned se všem otevřely dveře a všem se uvolnila pouta. 27Když se probudil vězeňský dozorce a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč, aby se zabil. Domníval se totiž, že vězni utekli. 28Pavel však zavolal velikým hlasem: „Nedělej si nic zlého, neboť jsme všichni zde!!“ 29Vězeňský dozorce požádal o světlo a přiběhl k nim; třásl se strachem a padl před Pavla a Sílase. 30Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych byl spasen?“ 31Řekli: „Uvěř na základě Pána Ježíše a budeš spasen ty i členové tvé domácnosti.“ 32A řekli Pánovo slovo jemu i všem, kteří byli v jeho domácnosti. 33V tu noční hodinu se jich ujal a obmyl jejich rány. A hned byl pokřtěn on i všichni z jeho domácnosti. 34Když je přivedl do svého domu, předložil jim stůl s jídlem a veselil se s celou domácností, že uvěřili Bohu.

35Když nastal den, poslali velitelé ozbrojenou stráž a řekli jim: „Propusťte ty lidi.“ 36Vězeňský dozorce oznámil ta slova Pavlovi: „Velitelé poslali vzkaz, abyste byli propuštěni. Proto nyní vyjděte a jděte v pokoji.“ 37Ale Pavel jim řekl: „Nás, římské občany, bez soudu veřejně zbili a vsadili do vězení – a nyní nás potají vyhánějí? Ne, ale sami přijdou a vyvedou nás.“ 38Ozbrojená stráž oznámila ty výroky velitelům. Když uslyšeli, že jsou římští občané, báli se. 39Přišli a omluvili se jim. Vyvedli je a prosili, aby odešli z města. 40Vyšli tedy z vězení a přišli k Lydii. Uviděli bratry, povzbudili je a odešli odsud.

 

 

16,4 usnesli – dosl. soudili, usoudili

16,11 dosl. Nového města

16,16 Pýthón – mýticky had, který byl uctívaný v Delfách, spojován s věštbou