Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 12

« Skutky 11

» Skutky 13

 

HERODES PRONÁSLEDUJE CÍRKEV

1V ten čas se král Herodes vztáhl ruce, aby špatně zacházel s některými lidmi z církve. 2Nechal zabít mečem Jakuba (Janova bratra).  3Když viděl, že se to líbí židům, pokračoval a chtěl se zmocnit i Petra (byly to dny nekvašených chlebů). 4Toho Petra se zmocnil, vsadil ho do vězení a svěřil ho čtyřem skupinám po čtyřech vojácích, aby ho střežili. Chtěl ho po pesachu vyvést před lid. 5Petr byl tedy hlídán ve vězení a lidé z církve se za něj k Bohu vroucně modlili.

6Když ho měl Herodes vyvést, spal té noci Petr mezi dvěma vojáky spoutaný dvěma řetězy a strážci přede dveřmi hlídali vězení. 7A hle: Pánův anděl se postavil a ve vězeňské cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň.“ A z rukou mu spadly řetězy. 8Anděl mu řekl: „Opásej se a zavaž si své sandály.“ A udělal tak. Řekl mu: „Obleč si svůj plášť a následuj mě.“ 9A vyšel, následoval ho a nevěděl, že to, co se děje skrze anděla, je skutečné. Myslel si, že vidí vidění. 10Prošli kolem první i druhé stráže a přišli k železné bráně, která vede do města. Ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli a prošli přes jednu ulici; a hned od něho anděl odstoupil. 11Když Petr přišel k sobě, řekl: „Nyní skutečně vím, že Pán vyslal Svého anděla a vysvobodil mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“ 12Když si to uvědomil, přišel k domu Marie, matky Jana (zvaného Marek), kde bylo shromážděno mnoho lidí, kteří se modlili. 13Když Petr tloukl na bránu, přistoupila mladá služebná jménem Rodé, aby uslyšela, kdo jde. 14Poznala Petrův hlas. Ze samé radosti neotevřela bránu, vběhla dovnitř a oznámila, že před bránou stojí Petr. 15Avšak oni jí řekli: „Šílíš!“ Ale ona držela svého tvrzení, že to tak je. Řekli: „To je jeho anděl!“ 16Ale Petr stále tloukl na bránu. Otevřeli ji, a když ho uviděli, byli ohromeni. 17Pokynul jim rukou, aby byli ticho. Vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Řekl: „Oznamte to Jakubovi a bratrům.“ A vyšel a šel na jiné místo. 18Když nastal den, byl mezi vojáky nemalý rozruch ohledně toho, co se vlastně stalo s Petrem. 19Herodes ho usilovně hledal, ale nenašel ho. Vyptával se strážců a přikázal jim, aby ho odvedli na popravu. Pak sestoupil z Judska do Cesareje a strávil tam nějaký čas.

20Herodes se zuřivě rozhněval na obyvatele Týru a Sidónu. Ti k němu jednomyslně přišli, přesvědčili Blasta (který byl královským komorníkem) a prosili o pokoj, protože potrava pro jejich oblast byla z královského území. 21V ustanovený den si Herodes oblékl královské oblečení a posadil se na soudní stolici. A přednesl jim veřejný projev. 22Lidé zvolali: „To je hlas boží, a ne lidský!“ 23Hned ho však udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu. Byl rozežrán červy a naposledy vydechl. 24A Boží slovo se rostlo a rozrůstalo se.

 

VYSLÁNÍ BARNABÁŠE A PAVLA

25Když Barnabáš a Saul naplnili svou službu, vrátili se do Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana zvaného ‚Marek.‘

 

 

12,11 skutečně – var. pravdivě (slovník)

12,22 před slovem ‚bůh‘ chybí člen, což odkazuje spíše na pohanského ‚boha‘

12,25 do Jeruzaléma – jiné rukopisy: ‚z Jeruzaléma‘