Jdi na obsah Jdi na menu
 


Římanum 2

« Římanům 1

» Římanům 3

 

Římanům 2

1Proto nejsi bez výmluvy, ó člověče, který soudíš. Neboť v čem soudíš druhého, v tom odsuzuješ sebe, neboť děláš to, co soudíš. 2Víme, že Boží soud je podle pravdy proti těm, kteří dělají takové věci3Člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají a přitom je také děláš – ptám se tě: Počítáš s tím, že utečeš Božímu soudu? 4Nebo opovrhuješ Jeho bohatstvím, dobrotivostí, snášenlivostí a trpělivostí a přitom nevíš, že tě Boží dobrotivost vede k pokání?

5Ale podle tvé tvrdosti a nepokání mysli si shromažďuješ Boží hněv ke dni hněvu a zjevení  Božího spravedlivého soudu. 6On odplatí každému člověku podle jeho skutků. 7Věčným životem odplatí těm, kteří se s vytrvalostí v dobrých skutcích snažili o slávu, čest a neporušitelnost. 8Avšak těm egoistům, kteří neposlouchají pravdu a jsou přesvědčeni o nespravedlnosti, oplatí hněvem, rozhorlením,9trápením a úzkostí, a to každé duši člověka, který vykonával zlo - to platí předně pro žida, ale také pro Řeka. 10Avšak sláva, čest a pokoj je každého, kdo vykonává dobro – to platí předně pro žida, ale také pro Řeka. 11Vždyť u Boha není přijímání osob podle postavení.

12Neboť ti, kdo protizákonně zhřešili, protizákonně také zahynou; a kdo v zákoně zhřešili, budou souzeni prostřednictvím zákona. 13Vždyť před Bohem nejsou spravedliví posluchači zákona, ale vykonavatelé zákona. 14Neboť když pohané nemají zákon, a přirozeně konají to, co požaduje zákon – ti nemají zákon a přitom jsou sami sobě zákonem. 15Tito lidé jasně ukazují dílo zákona, které mají napsané ve svých myslích. Jejich svědomí bude spolusvědčit s jejich přemýšlením (které se navzájem mezi sebou usvědčují nebo obhajují) 16v den, kdy skrze Ježíše Krista bude Bůh podle mého evangelia soudit to, co je v lidech skryto.

 

BOŽÍ SPRAVEDLNOST A ŽIDÉ

17Pokud se však nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš v Bohu, 18znáš Jeho vůli a rozpoznáváš, na čem záleží, jsi ústně vyučen ze zákona, 19jsi přesvědčen, že ty sám jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou v temnotě, 20vychovatelem krátkozrakých, učitelem neznalých, který má v zákoně ztělesnění poznání a pravdy - 21proč tedy učíš druhého a sám sebe neučíš? Kážeš o tom že se ne krást - a kradeš?  22Říkáš, že se ne cizoložit – a cizoložíš? Hnusíš si modly - a dopouštíš se svatokrádeže? 23Ty se chlubíš v zákoně a prostřednictvím přestoupení zákona znevažuješ Boha? 24Jak je psáno: ‚Vždyť Boží jméno je prostřednictvím vás mezi pohany zlehčováno.‘

25Vždyť obřízka prospívá, pokud budeš konat zákon. Pokud jsi ale přestupníkem zákona, tvá obřízka se stane neobřízkou. 26Pokud tedy neobřezaný člověk zachovává spravedlivé ustanovení zákona, nebude mu snad jeho neobřízka počítána za obřízku? 27Od těch přirozeně neobřezaných lidí, kteří naplňují zákon, budeš souzen ty, který jsi skrze písemnosti a skrze obřízku přestupníkem zákona. 28Vždyť židem není ten, kdo je židem viditelně; a obřízka není ta viditelná na těle; 29ale židem je ten, kdo je židem uvnitř. A obřízka mysli je v duchu, není to obřízka v písemnostech. Chvála takového  člověka není od lidí, ale od Boha.

 

 

2,5 shromažďovat – var. Ukládat

2,8 rozhorlení – var. hněv (slovník), zuřivost

2,12 protizákonně – var. bezzákoně (jednat proti zákonu)

2,15 usvědčovat, obhajovat – spíše soudní pojmy: ‚obžalovat‘ (slovník) a ‚říct něco na obranu‘ (slovník)

2,18 záležet - tj. co je hodnotné

2,20 neznalý - var. malé dítě, prostý (neznalý) člověk

2,22 dopouštět se svatokrádeže – var. loupit z chrámu

2,22 ošklivit si - dosl. zodporňuješ (tedy děláš odporné); slovník: odporný

2,24 zlehčovat – dosl. rouhat se, urážet

2,27 naplnit (stejné ř. slovo v Jak 2,8) - přivádět do konce (do úplnosti), dokončit

2,27 písemnost – ř. slovo označuje jakoukoliv písemnost (slovník), někdy (jako patrně nyní) na svatá Písma SZ