Jdi na obsah Jdi na menu
 


Římanům 11

« Římanům 10

» Římanům 12

 

Římanům 11

BŮH NEZAVRHL IZRAEL

1Proto říkám: Zavrhl Bůh svůj lid? Naprosto ne! Vždyť také já jsem Izraelita, z Abrahamova potomstva, z kmene Benjamín. 2Bůh nezavrhl svůj lid, který předem znal. Copak nevíte, co Písmo říká ve zprávě o Eliášovi? Když se přimlouvá k Bohu vůči Izraeli, čteme3Pane, zavraždili Tvé proroky a zbořili Tvé oltáře, a já zbývám sám; a také o moji duši usilují.4Ale co je mu řečeno v Božské odpovědi? ‚Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili svá kolena před Bálem.5Tak taky v nynější době vznikl ostatek podle Božího vyvolení z milosti. 6Pokud je však z milosti, již ne ze skutků, jinak by již milost nebyla milostí. Pokud je však ze skutků, již to není milost, jinak by již skutek nebyl skutek.

7Co tedy? Co Izrael usilovně hledal, toho nedosáhl, ale Bohem vyvolení toho dosáhli. Ostatní však zkameněli v mysli, 8jak je psáno: ‚Bůh jim dal ducha otupělosti: nevidící oči a neslyšící uši, aby neslyšeli - až do dnešního dne.9A David říká: ‚Ať se jim jejich stůl stane pastí, loveckou léčkou, kamenem úrazu a jejich odplatou. 10Ať se jejich oči zatmějí, ať nevidí, a jejich záda ať jsou stále sehnutá.

 

DŮSLEDKY JEJICH NEVÍRY

 11Ptám se tedy: Klopýtli snad proto, aby padli? Naprosto ne! Ale jejich přestoupení je spásou pohanům k tomu, aby je to podnítilo k žárlivosti. 12Pokud je však jejich přestoupení bohatstvím světu, a jejich selhání je bohatstvím pohanům – oč více bude bohatstvím jejich plnost!

13Vám pohanům, říkám: Právě proto, že jsem apoštol pohanů, oslavuji svoji službu, 14zda bych tím snad nějak podnítil žárlivost ty, kteří jsou z mého těla, a některé z nich spasit. 15Vždyť pokud je jejich ztráta usmířením světa, co jiného bude jejich přijetí, než život z mrtvých? 16Pokud je svatá oběť prvních plodů, je svaté také těsto; a pokud je svatý kořen, jsou svaté také větve.

17Pokud jsou však některé větve odlomeny, a ty, planý olivovník, jsi byl na jejich místo naroubován a stal ses tak spoluúčastníkem kořene i tučnosti olivy - nepovyšuj se nad ty větve! 18Pokud se budeš povyšovat, pamatuj, že ty neneseš kořen, ale že kořen nese tebe. 19Řekneš tedy: ‚Větve byly odlomeny, abych já byl naroubován.‘ 20Dobře to říkáš; nevěrou byly odlomeny, ale ty vírou stojíš. Nepřemýšlej o sobě vysoko, ale boj se! 21Vždyť pokud Bůh neušetřil přirozené větve, ani tebe nijak neušetří. 22Podívej se proto na Boží dobrotivost i přísnost. Přísnost vůči těm, kteří padli, ale vůči tobě Boží dobrotivost, pokud tedy nepřestaneš v dobrotivosti - jinak budeš odseknut i ty. 23A oni, pokud přestanou v nevíře, budou naroubováni. Vždyť Bůh je může znovu naroubovat. 24Pokud jsi odseknut z přirozeného planého olivovníku a proti přirozenosti jsi naroubován na ušlechtilý olivovník, čím více ti, kteří jsou přirozeností kultivované olivy, budou naroubováni na svůj vlastní olivový strom.

25Neboť nechci, bratři, abyste neznali toto tajemství - abyste nebyli moudří sami u sebe: Tato částečná zatvrzelost Izraele nastala, dokud nevstoupí plnost pohanů. 26A tak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Ze Siónu přijde Vysvoboditel, a odvrátí z Jákoba bezbožnost. 27A to bude smlouva ode Mě, až odejmu jejich hříchy.28Podle evangelia jsou kvůli vám nepřátelé, ale podle Božího vyvolení jsou milovanými kvůli svým otcům. 29Vždyť dary milosti a Boží povolání jsou neodvolatelné. 30Neboť jako jste byli kdysi neposlušní vůči Bohu, ale nyní jste došli slitování kvůli jejich nevěře, 31tak také oni nyní neuposlechli kvůli vašemu přijetí slitování, aby také oni došli slitování. 32Vždyť Bůh uzavřel všechny v nevěře, aby se nad všemi slitoval.

33Ó, hloubko bohatství, moudrosti a poznání Boží! Jak neprozkoumatelné jsou Jeho soudy a jak  nevystopovatelné jsou Jeho cesty! 34Vždyť kdo poznal Pánovu mysl? Anebo kdo se stal Jeho spoluporadcem?35Anebo: ‚Kdo Mu dal něco dopředu a On mu to musel oplatit?36Protože z Něho, skrze Něho a k Němu jsou všechny věci. Jemu buď sláva až navěky. Amen.

 

 

11,7 zkamenět - var. stát se tvrdým, necitelným, otupělým (v NZ často ve spojitosti se srdcem/myslí)

11,10 sehnutý – s příponou σύν (s, spolu s); spolusehnutý (slovník)

11,29 neodvolatelný – dosl. ‚ne-činí pokání‘ (tedy nezměnit myšlení (z lítosti)

11,35 oplatit – var. vrátit zpět, odplatit