Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 21

« Matouš 20

» Matouš 22

 

Matouš 21

PŘÍCHOD DO JERUZALÉMA

1A když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivovou horu, poslal Ježíš dva své učedníky 2a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je naproti vám. A hned najdete přivázanou oslici a s ní oslátko. Rozvažte je a přiveďte ke Mně. 3A pokud se vás někdo na to zeptá,  řekněte: ‚Pán je potřebuje a hned je pošle zpět.‘4To se stalo, takže se naplnilo proroctví řečené skrze proroka: 5‚Řekněte dceři Siónské: ‚Hle: Tvůj král přichází k tobě, pokorný, sedící na oslici a na oslátku; syn zvířete podrobeného břemenu.‘ 6Učedníci šli a udělali vše tak, jak jim Ježíš zařídil. 7Přivedli oslici i oslátko, položili na ně své pláště a On se na ně posadil. 8Početný zástup rozprostíral své pláště na cestě; jiní lidé sekali větve ze stromů a rozprostírali je na cestu. 9Zástupy, které šly napřed, i zástupy, které Ho vzadu následovaly, volali: „Hosana, synu Davidův! Ten požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosana na nejvyšších místech!“  0A když vjel do Jeruzaléma, otřáslo to celým městem a lidé říkali: „Kdo je ten Ježíš?“ 11Zástupy říkaly: „To je prorok Ježíš, ten z galilejského Nazareta.“

12A Ježíš vstoupil do Božího chrámu a vyhnal všechny prodavače a kupce, kteří byli v chrámu. Převrátil stoly směnárníků a sedadla obchodníků, kteří prodávali holubice. 13Řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude nezván domem modlitby.‘ – ale vy jste z něj udělali doupě banditů.14A v chrámu k Němu přistoupili slepí a chromí a On je uzdravil.

5Přední kněží a učitelé zákona se naštvali, když viděli podivuhodné činy, které dělal, a děti, jak volají: ‚Hosana, synu Davidův!‘ 16Řekli Mu: „Slyšíš, co ty děti říkají?“ Ježíš jim řekl: „Ano. Nikdy jste nečetli: ‚Z úst malých dětí a kojenců sis připravil chválu.‘?

 

ČAS K POKÁNÍ

17Opustil je a šel z města do Betanie, kde strávil noc. 18Když se brzy ráno vracel do města, dostal hlad. 19Uviděl podél cesty jeden fíkovník a šel k němu. A nic na něm nenašel, jen listí. Řekl tomu fíkovníku: „Již více neponeseš ovoce, na věky.“ A fíkovník hned uschl. 20Když to uviděli učedníci, divili se: „Jak mohl ten fíkovník hned uschnout?“ 21Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám: Pokud máte víru a nepochybujete, neuděláte jen ten zázrak s fíkovníkem, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni sebou do moře‘ – stane se to. 22A všechno, oč byste žádali v modlitbě – pokud věřte, a obdržíte to.

23A když přišel do chrámu a vyučoval, přistoupili k Němu přední kněží, a starší lidu a řekli Mu: „V jaké autoritě to děláš? A kdo ti dal tu autoritu?“ 24Ježíš jim odpověděl: „Zeptám se také Já vás na jednu věc, kterou když Mi řeknete, tak i Já vám řeknu, v jaké autoritě to dělám. 25Odkud byl Janův křest? Z nebe, či od lidí?“ A oni uvažovali mezi sebou: „Pokud řekneme: ‚Z nebe,‘ řekne nám: ‚Proč jste mu potom neuvěřili?‘ 26Pokud řekneme: ‚Od lidí,‘ potom se bojíme zástupu. Vždyť všichni mají Jana za proroka.“ 27Odpověděli Ježíšovi: „Nevíme.“ On jim řekl: „Ani Já vám neřeknu, v jaké autoritě to dělám.

28Ale co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘ 29On však odpověděl: ‚Pane, nechci jít.‘ Pak toho však litoval a šel. 30Přistoupil však i k druhému synovi, řekl mu totéž a on odpověděl: ‚Já půjdu, pane.‘ Ale nešel. 31Který z těch dvou synů vykonal otcovu vůli?“ Řekli: „První syn.“ Ježíš jim řekl: „Amen, říkám vám: Výběrčí daní a prostitutky vás předcházející do Božího království. 32Vždyť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti – a neuvěřili jste mu. Ale výběrčí daní a prostitutky mu uvěřili. Když jste to uviděli, ani pak jste toho nelitovali a neuvěřili jste mu.

33Poslouchejte jiné podobenství: Byl jeden hospodář, který vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní vinný lis, postavil věž, pronajal ji vinařům a vycestoval do zahraničí. 34Když se přiblížil čas úrody, poslal své otroky k vinařům, aby vybrali její výnos. 35Vinaři vzali jeho otroky, jednoho zbili, druhého zavraždili a dalšího ukamenovali. 36Znovu k nim poslal otroky, jiné, kterých bylo více, než prvních. A udělali jim totéž. 37Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se jistě zastydí.‘ 38Ale když vinaři uviděli jeho syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďme, zavraždíme ho a máme jeho dědictví.‘ 39Vzali ho, vyvedli ho ven z vinice a tam ho zavraždili. 40Proto když přijde pán vinice – co udělá těm vinařům?

41Řekli Mu: „Ty zlé vinaře zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou vydávat úrodu v určených časech.“ 42Ježíš jim řekl: „Nikdy jste nečetli v Písmech: ‚Kámen, který stavitelé odmítli, ten se stal úhelným kamenem. Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích.‘? 43Kvůli tomu vám říkám, že od vás bude odejmuto Boží království a bude dáno lidu, který bude vydávat svůj výnos. 44A kdo by padl na ten kámen, roztříští se. A na koho ten kámen padne, toho rozdrtí na prach.

45Když to Jeho podobenství uslyšeli přední kněží a farizeové, rozpoznali, že mluvil o nich. 46Usilovali o to, aby Ho zajali. Báli se však zástupů, protože Ho měli za proroka.

 

 

21,3 ‚Pán je potřebuje a hned je pošle zpět.‘ - var. ‚Pán je potřebuje,‘ a on (ten tázající) je hned pošle.

21,9.15 hosana - aramejsky: ‚Spas nás!‘/zachraň nás. V době Ježíšově výkřik štěstí, projev chvály Bohu.

21,12 vyhnat - stejné ř. slovo se používá mimo jiné při ‚vyhánění‘ démonů

21,13 bandita - zloděj, lupič (který krade násilím)

21,35(3x) jednoho, druhého, dalšího - dosl. jednoho (všechna slova)

21,37 zastydí - var. budou na něj brát ohled/budou mít úctu

21,42 odmítnout - odmítnout po důkladném testování (zkoumání)

21,42 úhelný kámen - dosl. hlavou úhlu