Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 19

« Matouš 18

» Matouš 20

 

Matouš 19

O ROZLUCE Kázání (V. Koplík) 

1Když Ježíš dokončil tato slova, stalo se, že se odebral z Galileje a šel do Judských krajin za Jordán. 2Následovali Ho početné zástupy a On je tam uzdravil. 3A přistoupili k Němu farizeové, aby Ho pokoušeli. Řekli: „Je člověku dovoleno propustit svou ženu z jakéhokoli důvodu?“ 4On však odpověděl: „Nečetli jste, že Ten, který stvořil člověka, na počátku ‚udělal je jako muže a ženu‘?

5A řekl: „ ‚Proto člověk opustí otce i matku a připojí se ke své ženě. A budou ti dva jedním tělem.‘ 6 Takže již nejsou dvě těla, ale jedno tělo. Proto co Bůh sjednotil, člověk neodděluje.7Řekli Mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal dát ženě rozlukový list a propustit ji?“

8Řekl jim: „Mojžíš vám dovolil propouštět vaše ženy kvůli zatvrzelosti vaší mysli. Od počátku tomu tak ale nebylo.  9Ale říkám vám, že každý, kdo propustí svou ženu - mimo případ smilstva – a vezme si jinou ženu, cizoloží. A kdo si vezme tu propuštěnou ženu, cizoloží.

10Jeho učedníci Mu řekli: „Pokud je ten důvod k rozluce mezi mužem a ženou takový, je lepší se neženit.“ 11On jim však řekl: „Ne všichni chápou to slovo: Ale jen ti, kterým je to dáno. 12Neboť jsou eunuchové, kteří se tak narodili z dělohy své matky. Jsou také eunuchové, ze kterých udělali eunuchy lidé. A jsou eunuchové, kteří se udělali sami eunuchy pro nebeské království. Kdo je schopen pochopit, ať to pochopí.

13Tehdy Němu lidé přiváděli děti, aby na ně pokládal ruce a modlil se za ně. Avšak učedníci je napomínali. 14Ale Ježíš řekl: „Nechtě děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království.15A položil na ně ruce a pak odtamtud odešel.

 

BOHATÝ MLADÍK

16A hle: Jeden člověk Němu přistoupil a řekl: „Mistře dobrý, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?“ 17On mu řekl: „Proč Mě nazýváš ‚dobrý‘? Jen jeden je dobrý, totiž Bůh. Pokud však chceš vstoupit do života, zachovávej přikázání.18Řekl Mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, neřekneš falešné svědectví, 19cti svého otce i matku, miluj svého bližního jako sebe…20Mladík Mu řekl: „To všechno jsem zachoval od svého mládí. Co mi ještě chybí?“ 21Ježíš mu řekl: „Pokud chceš být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a dej to žebrákům – a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď sem a následuj Mě.“  22Když mladík uslyšel to slovo, odešel a byl velmi smutný, neboť měl mnoho majetku.

23Ježíš řekl Svým učedníkům: „Amen, říkám vám, že bohatý člověk obtížně vstoupí do nebeského království. 24Znovu vám říkám: Snadněji projde velbloud skrze oko jehly, než bohatý člověk vstoupí do Božího království.25Když to uslyšeli učedníci, byli velice udiveni. Říkali: „Kdo tedy může být spasen?“

26Ježíš na ně pohlédl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.27Tehdy Mu Petr odpověděl: „Hle: My jsme opustili všechno a následovali jsme Tě. Co potom bude s námi?“ 28Ježíš jim řekl: „Amen, říkám vám, kteří jste Mě začali následovat: Při znovuzrození, kdy Syn člověka usedne na trůn Své slávy, posadíte se také vy na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct Izraelských kmenů. 29A každý, kdo opustil domy, bratry, sestry, otce, matku, manželku, děti či pozemky kvůli Mému jménu – obdrží stokrát víc a zdědí věčný život. 30Neboť mnozí první budou poslední a poslední budou první.

 

 

19,4 číst - var. nevíte (číst opakovaně)

19,4 muže a ženu - dosl. samce a samici (tj. mužský rod a ženský rod)

19,6 spojit - ř. slovo dosl. mít společné břemeno (tedy táhnout za jeden provaz, mít stejný směr)

19,11.12(2x) chápat - dosl. ‚mít-prostor‘ (ve vnímání těch věcí)

19,14 patří – dosl. je

19,17 proč Mě nazýváš ‚dobrý‘? - var. proč se Mě ptáš na dobré?

19,18 která? - ve smyslu: jakého druhu

19,20 chybí - ve smyslu: v čem zaostávám?

19,21 dokonalý - var. dospělý, vyzrálý, úplný

19,24 projde - dosl. vstoupí

19,27 bude s námi - dosl. Co potom budeme my?