Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 14

« Matouš 13

» Matouš 15

Matouš 14

 

SMRT JANA KŘTITELE

1V tom čase tetrarcha Herodes Antipas uslyšel pověst o Ježíšovi 2a řekl svým služebníkům: „Je to Jan Křtitel – on vstal z mrtvých! A kvůli tomu se skrze Něj dějí zázraky.“ 3Neboť Herodes se zmocnil Jana, spoutal ho a odložil ho do vězení. Bylo to kvůli Herodias, ženy jeho bratra Heroda Filipa I., 4protože mu Jan řekl: „Není ti dovoleno ji mít za ženu.“ 5A Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu, protože ho měli za proroka.

6Když byly pořádány Herodovy narozeniny, dcera té Herodias tancovala uprostřed hostů a zalíbilo se to Herodovi, 7takže ji pod přísahou slíbil dát cokoliv, co si bude přát. 8A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi zde na mísu hlavu Jana Křtitele.“ 9Král velmi zesmutněl, ale kvůli přísaze a těm, kteří spolu s ním stolovali, rozkázal ji tu hlavu dát, 10a poslal tedy rozkaz, aby Jana popravili ve vězení. 11A jeho hlava byla přinesena na míse a byla dána dívce, která ji přinesla své matce.

12Přišli jeho učedníci, vzali jeho mrtvolu a pohřbili ho. Pak šli a podali zprávu Ježíšovi. 13Když to Ježíš uslyšel, odplul odtud na lodi do ústraní na opuštěné místo. A zástupy lidí se o tom doslechly a následovaly Ho pěšky z měst.

 

NASYCENÍ PĚTI TISÍCŮ

14Ježíš vyšel, uviděl početné zástupy lidí a byl pohnut soucitem. A uzdravil jejich nemocné. 15Když nastal večer, přistoupili k Němu Jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a hodina již pokročila. Proto ty zástupy lidí rozpusť, aby odešly do vesnic. Ať si koupí jídlo.“  16Ježíš jim řekl: „Není potřeba, aby odešly. Dejte jim najíst.17Řekli Mu: „Nemáme tu nic kromě pěti chlebů a dvou ryb.“  18Řekl: „Přineste Mi to sem.

19A rozkázal lidem v zástupu, aby se posadili na trávu. Vzal pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal chleby a dával je učedníkům a učedníci dávali zástupům. 20A všichni jedli a byli nasyceni. Vysbírali pak kousky chleba, které byly navíc: Dvanáct plných nůší. 21Těch, kteří jedli, bylo kolem pěti  tisíc (kromě žen a dětí).

 

JEŽÍŠ CHODÍ PO MOŘI

22A hned naléhal na učedníky, aby vstoupili do lodi a jeli napřed na druhou stranu, než nerozpustí zástupy. 23Když rozpustil zástupy, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. 24Loď již byla vzdálena mnoho stádií od země a byla zmítaná mořskými vlnami, neboť proti ní foukal vítr. 25Při čtvrté noční hlídce k nim přišel Ježíš; chodil po moři.

26Když Ho učedníci viděli, jak se chodí po moři, rozrušili se a řekli: „Je to přízrak!“ A ze strachu křičeli. 27Hned jim však Ježíš řekl: „Buďte dobré mysli. JÁ JSEM, nebojte se.28Petr Mu odpověděl: „Pane, pokud to jsi Ty, přikaž mi k Tobě přijít na vody.“ 29On řekl: „Pojď.“ Petr sestoupil z lodi a šel po vodách k Ježíšovi.“ 30Ale uviděl silný vítr a bál se. Začal se potápět a vykřikl: „Pane, spas mě!“ 31Ježíš hned vztáhl ruku, chytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi váhal mezi dvěma postoji?32Když vstoupili do lodi, vítr zeslábl. 33Ti, kteří byli na lodi, přišli, klaněli se Mu a říkali:  „Pravda je, že jsi Božím Synem!“

34A když se přeplavili, přišli do země Genezaretu. 35Když Ho poznali muži, kteří na tom místě bydleli, poslali zprávu do celého okolí. Přivedli Němu všechny nemocné. 36A prosili Ho, aby se mohli jen dotknout třásní na okraji Jeho pláště -  a kdo se dotknul, byl zcela uzdraven.

 

 

14,9 velmi zesmutnět - intenzivní emoční bolest/zármutek

14,15 pustý - var. opuštěné (stejné slovo jako v 14,13)

14,24 stádie - 1stádie asi 186metrů

14,27 buď dobré mysli - var. vzchop se, měj odvahu (vnitřní sílu)

14,31 váhat mezi dvěma postoji - ř. slovo dosl. „dvoj-postoj“ – tedy váhat mezi dvěma stranami

14,35 var. Nemocný – var. špatné