Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 11

« Matouš 10

» Matouš 12

 

Matouš 11

 

JAN KŘTITEL

1Ježíš dokončil svou řeč, kterou mluvil; dal Svým dvanácti učedníkům příkazy. Když to udělal, stalo se, že z toho místa odešel, aby vyučoval a kázal v jejich městech. 2Jan uslyšel ve vězení o Kristových skutcích a vyslal dva své učedníky. 3Ti Mu řekli: „Jsi Ten přicházející, nebo máme čekat na jiného?“ 4Ježíš jim odpověděl: „Jděte a podejte zprávu Janovi o tom, co slyšíte a vidíte: 5‚Slepí prohlédli, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají z mrtvých a žebrákům se káže evangelium.‘ 6A blahoslavený je ten, kdo ve Mě nemá kámen úrazu.7Když odešli, začal Ježíš říkat zástupům ohledně Jana toto: „Na co jste se vyšli podívat do pouště? Na rákos třesoucí se ve větru? 8Anebo na co jste se vyšli podívat? Na člověka oblečeného jemným rouchem? Hle: Ti, kteří jsou oblečení jemným rouchem, jsou v královských domech. 9Anebo na co jste se vyšli podívat – na proroka? Ano, říkám vám, na více, než proroka. 10Toto je ten, o kterém bylo psáno: ‚Hle, posílám Svého posla před tvou Tváří, který Ti před Tebou připraví Tvou cestu.‘ 11Amen, říkám vám: Mezi lidmi narozenými ženy není nikdo větší, než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší, než on. 12Avšak ode dnů Jana Křtitele až dosud lidé usilují zmocnit se nebeského království, a ti, kdo vyvíjí úsilí se ho zmocnit, ho silou uchopí. 13Vždyť celý Zákon a Proroci až do doby Jana prorokovali. 14A pokud to chce někdo přijmout: On je Eliášem, který má přijít. 15Kdo má uši k slyšení, slyš!

16Ale ke komu připodobním tuto generaci? Je podobná malým dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní: 17‚Pískali jsme vám na flétnu, a netancovali jste. Naříkali jsme a nebili jste se do prsou.‘ 18Vždyť přišel Jan, nejí ani nepije – a oni řeknou: ‚Má démona!‘ 19Přišel Syn člověka, jí a pije – a oni řeknou: ‚Hle: Člověk žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna jejími skutky.“

 

 

SOUD NAD JUDSKÝMI MĚSTY

20Tehdy začal hanobit města, ve kterých se stalo mnoho zázraků, protože nečinila pokání: 21Běda tobě Chorazin, běda tobě Betsaido! Vždyť pokud by se v Týru a Sidónu staly takové zázraky, které se staly mezi vámi, dávno by jejich obyvatelé v žíněném rouchu a popelu činili pokání. 22Nicméně vám říkám: Týru a Sidónu bude snesitelněji v den soudu, než vám. 23A ty, Kafarnaum, které jsi vyvýšeno k nebi – sestoupíš do hádesu! Vždyť pokud by se v Sodomě staly takové zázraky, které se staly mezi vámi, tak by zůstala dodnes. 24Ale říkám vám: Sodomské zemi bude snesitelněji v den soudu, než tobě.

25V ten čas Ježíš na to reagoval takto: „Vyznávám Tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi tyto věci ukryl před moudrými a učenými lidmi a odhalil je neučeným lidem. 26Ano, Otče, neboť to je dobrá vůle před Tebou. 27Všechno je Mi předáno od Mého Otce. A nikdo nezná Syna, pouze Otec, ani nikdo nezná Otce, pouze Syn a ten, komu by Ho chtěl Syn odhalit. 28Pojďte ke mně všichni, kteří namáhavě pracujete a jste zatěžováni – a Já vám dám odpočinutí. 29Vezměte na sebe Mé jho a učte se ode Mě, neboť jsem pokorný a mám skromnou mysl – a najdete odpočinek pro vaše duše. 30Vždyť Moje jho je příjemné a Můj náklad je lehký.

 

 

11,6 kámen úrazu – var. příčinu pádu

11,12 usilují zmocnit - ř. slovo pouze v Mt 11,12 a Lk 16,16. Ve smyslu: používat sílu (až násilí), něco silově (až násilně) popadnout a tak se toho zmocnit.

11,20 hanobit - var. urážet (slovník)

11,25 neučený - var. malé dítě, prostý (neznalý) člověk

11,29 skromný – var. ponížený (slovník), pokorný

11,30 příjemný - var. užitečný, dobrý (slovník), ve smyslu: vhodné, užitečné