Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marek 13

« Marek 12

» Marek 14

 

Marek 13

PŘEDPOVĚĎ ZKÁZY CHRÁMU A KONCE SVĚTA

1Když vycházel z chrámu, řekl Mu jeden z Jeho učedníků: „Mistře, podívej se: Jaké kameny a jaká stavba!“ 2A Ježíš mu odpověděl: „Vidíš tu velikou stavbu? Jistě zde nezůstane kámen na kameni, který by jistě nebyl stržen.3Když seděl naproti chrámu na Olivové hoře, zeptali se Ho v soukromí Petr, Jakub, Jan a Ondřej: 4„Řekni nám: Kdy to bude? A jaká budou znamení, až se to všechno bude naplňovat?

5Ježíš jim odpověděl: „Hleďte, aby vás nikdo nesvedl. 6Mnoho lidí přijde v Mém jménu a řeknou: ‚JÁ JSEM' - a svedou mnoho lidí. 7Když uslyšíte války a zvěsti o válkách, nebuďte vystrašeni. Musí to nastat, ale to ještě nebude konec. 8Neboť povstane národ proti národu a království proti království. Na různých místech bude zemětřesení. Budou hladomory a nepokoje. To bude začátek porodních bolestí. 9Vy se však mějte na pozoru. Budou vás vydávat do sanhedrinů a synagóg a budete biti. A budete kvůli Mně stát před guvernéry a králi – jim na svědectví. 10Ale nejprve musí být ve všech národech kázáno evangelium. 11Když vás vyvedou a vydají k soudu, nestarejte se (ani se tím příliš nezabývejte), co byste měli říkat. Ale mluvte to, co vám bude v tu chvíli dáno. Neboť to nebudete vy, kdo mluví, ale Duch svatý. 12Vydá na smrt bratr svého bratra a otec své dítě. A děti povstanou proti rodičům a vydají je na smrt. 13A budete u všech lidí v nenávisti kvůli Mému jménu, ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

14Když uvidíte ‚ohavnost způsobující pustošení‘ (o které je řečeno skrze proroka Daniele) postavenou tam, kde by neměla stát – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať utečou do hor. 15Kdo je na střeše, ať nesestupuje do domu, ani si nejde do svého domu něco vzít. 16Kdo je na poli, ať se nevrací k věcem za sebou, jako třeba si vzít svůj plášť. 17Avšak běda těhotným a kojícím v oněch dnech... 18Proto se modlete, aby váš útěk nebyl v zimě, 19protože to budou dny takového soužení, jakého nebylo od počátku stvoření (které stvořil Bůh) až do teď, a nikdy již takové soužení nenastane. 20A pokud by Pán y dny nezkrátil, nebylo by spaseno žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným, které Pán vyvolil, ty dny zkrátil. 21Pokud by vám tehdy někdo řekl: ‚Hle: Tam je Kristus!‘ nebo: ‘Hle: Je támhle!‘ – nevěřte tomu. 22Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat lidem znamení a zázraky, aby svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. 23Mějte se tedy na pozoru. Hle: Řekl jsem vám to předem.

24Potom v těch dnech (po tom soužení) nastane zatmění slunce, měsíc nevydá svůj jas, 25hvězdy budou padat z nebe a zatřesou se mocnosti, které jsou na nebi. 26Tehdy budete vidět Syna člověka přicházejícího v oblacích s velikou mocí a slávou. 27Tehdy pošle Své anděly a shromáždí Své vyvolené ze všech čtyř větrů - od nejvzdálenějších končin země až do nejvzdálenějších končin nebe.

28Naučte se podobenství od fíkovníku: Když již jeho větev změkne a vypučí listí, rozpoznáte, že je blízko léto. 29Tak i vy: Když uvidíte, že se ty události dějí, rozpoznáte, že je to blízko, přede dveřmi. 30Amen, říkám vám: Tato generace nepomine, dokud to všechno nenastane. 31Nebe a země pominou, ale Moje slova nepominou. 32Avšak ohledně toho dne a té chvíle nikdo nic neví, ani andělé v nebi, ani Syn, pouze Otec. 33Dávejte si pozor, bděte a modlete se, protože nevíte, kdy je ten čas.

34Je to jako člověk, který odešel do zahraničí: Opustil svůj dům, dal svým otrokům moc a každému jeho práci. Vrátnému přikázal, aby bděl. 35Proto bděte, neboť nevíte, kdy přijde pán domu (zda večer, o půlnoci, zakokrhají kohouti nebo brzy ráno), 36aby se snad nestalo, že by neočekávaně přišel a našel vás, jak spíte. 37Co tedy říkám vám, říkám všem: Bděte!

 

 

13,4 naplňovat – ř. slovo ve smyslu: dosahovat výsledku působením více faktorů (důraz na koncový bod)

13,11 nestarejte se - ř. slovo znamenající: ‚předem-znepokojivý,‘ tedy být předem nervózní