Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marek 12

« Marek 11

» Marek 13

 

Marek 12

1A začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal jámu na lisování vína, postavil věž, pronajal ji vinařům a vycestoval do zahraničí. 2Ve stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby od vinařů vzal výnos vinice. 3Ale oni ho vzali, zbili a poslali pryč s prázdnou. 4Znovu k nim poslal jiného otroka, a toho bili do hlavy a znevážili. 5Poslal dalšího, a toho zavraždili. A poslal mnoho dalších otroků; některé zbili a jiné zavraždili. 6Měl ještě jediného milovaného syna, toho k nim poslal naposled. Řekl si: ‚Před mým synem se jistě zastydí.‘ 7Ale vinaři si řekli: ‚To je dědic! Pojďme, zavraždíme ho a dědictví bude naše.‘ 8Vzali ho, zavraždili a vyhodili ho ven vinice. 9Co tedy udělá pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným vinařům. 10Nečetli jste snad toto Písmo: ‚Kámen, který stavitelé odmítli, stal se jim úhelným kamenem. 11Stalo se to od Pána a je to podivuhodné v našich očích.‘?12Snažili se Ho zmocnit, ale báli se zástupu; neboť věděli, že to podobenství řekl proti nim. Tak Ho nechali a odešli pryč.

13A poslali k Němu některé z herodiánů, aby Ho chytli za slovo. 14Přišli a řekli Mu: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a nebereš ohled na postavení člověka, neboť se nedíváš na lidskou podobu, ale Boží cestu vyučuješ na základě pravdy. Je dovoleno dávat císaři daň, nebo ne? Máme dávat daně, nebo je nedávat?“ 15On však znal jejich pokrytectví a řekl jim: „Proč Mě pokoušíte? Přineste Mi denár, ať se na něj podívám.16Oni Mu ho podali. Řekl jim: „Čí je to obraz a nápis?“ Řekli Mu: „Císařův.“ 17Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, vracejte císařovi. A co je Boží, vracejte Bohu.“ A podivili se nad Ním.

18A přišli k Němu saduceové, kteří říkají, že neexistuje zmrtvýchvstání. Zeptali se Ho: 19„Mistře, Mojžíš nám napsal: ‚Kdyby něčí bratr zemřel a zanechal po sobě ženu a nezanechal by děti, tak ať si jeho bratr vezme tu ženu a vzbudí tak svému bratru potomstvo.‘ 20Bylo sedm bratrů. První bratr si vzal ženu, ale zemřel a nezanechal po sobě žádného potomka. 21Vzal si ji druhý bratr, ale zemřel a nezanechal po sobě žádného potomka. A třetí bratr taktéž. 22A sedm bratrů po sobě nezanechalo potomka. Nakonec ze všech zemřela i ta žena. 23Čí ženou bude, když vstane, tedy při zmrtvýchvstání? Vždyť ji mělo za ženu sedm bratrů.“ 24Ježíš jim řekl: „Nebloudíte snad proto, že neznáte Písma ani Boží moc? 25Neboť když lidé vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale jsou jako andělé v nebesích. 26Avšak ohledně mrtvých, že vstanou z mrtvých: Nečetli jste v Mojžíšově knize, jak mu u trnitého keře Bůh řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.‘? 27On není Bohem mrtvých, ale živých. Proto velmi bloudíte.

28A přistoupil jeden učitel zákona, který slyšel jejich debatu a poznal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se Ho: „Které přikázání je první ze všech?“ 29Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš Izraeli, Pán, náš Bůh, je jeden Pán.‘ 30A budeš milovat svého Pána Boha z celé své mysli, z celé své duše, z celého svého přemýšlení a z celé své síly.‘ To je první přikázání. 31Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe.‘ Neexistuje žádné větší přikázání, než tato.32Ten učitel zákona Mu řekl: „Mistře, podle pravdy jsi řekl, že je Jeden Bůh a není jiný mimo Něj, 33a milovat Ho z celé mysli, z celého porozumění, z celé duše a z celé síly a milovat svého bližního jako sebe je důležitější, než celopaly a oběti.“ 34Ježíš poznal, že odpověděl rozumně, a řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se Ho již neodvážil na nic zeptat.

35Když Ježíš učil v chrámě, zeptal se: „Jak to, že učitelé zákona říkají, že Kristus je syn Davidův? 36Vždyť sám David říká v Duchu svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď se po Mé pravici, dokud Tvé nepřátele nepoložím pod Tvé nohy.‘ 37Sám David Ho nazývá ‚Pán.‘ Čí je to potom syn?“ A početný zástup Ho rád poslouchal.

38A ve Svém vyučování říkal: „Pohleďte na učitele zákona, kteří chtějí chodit v krásném dlouhém rouchu, chtějí být zdraveni na tržištích 39a chtějí sedět na předních sedadlech v synagogách a předních místech na večerních hostinách. 40Tito lidé vyjídají domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb, proto obdrží větší soud.

41A Ježíš se posadil naproti pokladnice a pozoroval, jak lidé ze zástupu vhazují do pokladnice měděné mince. A mnoho bohatých lidí vhazovalo mnoho peněz. 42Přišla jedna velmi chudá vdova a vhodila do pokladnice dva lepta, což je kvadrans.  43Ježíš svolal Své učedníky a řekl jim: „Amen, říkám vám: Tato velmi chudá vdova vhodila více, než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice. 44Neboť všichni vhazovali z toho, co jim přebývalo, ale ona vhodila ze své chudoby vše, co měla. Vhodila do pokladnice celé své živobytí.

 

 

12,6 stydět - var. budou na něj brát ohled/budou mít úctu

12,10 odmítnout po důkladném testování (zkoumání)

12,10 úhelný kámen - dosl. hlavou úhlu

12,13 herodiáni - stoupenci Heroda Velikého a jeho rodiny

12,13 chytnout - ve smyslu: chytit ulovením (ř. slovo v NZ pouze zde)

12,18 první - var. hlavní, nejdůležitější

12,33 důležitější - var. větší, hojnější, nadměrnější

12,33 celopaly - var. zápalná oběť (Lv 1 kap.)

12,36 pod - var. za rohož (na nohy)

12,37 čí - dosl. odkud

12,38 pohledět – dívat se (pozorně), abys pochopil a učinil adekvátní reakci

12,38 krásné dlouhé roucho - dlouhé roucho, které nosili vysoce postavení lidé

12,40 záminka - var. předstírání dlouhých modliteb/vymlouvají se na dlouhé modlitby

12,42.43 velmi chudá - dosl. žebrák (slovník)

12,43 lepto - mince s nejmenší hodnotou v Izraeli

12,43 kvadrans - nejmenší římská mince

12,44 chudoby - var. nouze (slovník), potřeba

12,44 živobytí – var. život