Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 9

« Lukáš 8

» Lukáš 10

 

Lukáš 9

JEŽÍŠ VYSÍLÁ UČEDNÍKY

1Ježíš svolal dvanáct učedníků, dal jim moc a autoritu nad všemi démony i k uzdravování chronických onemocnění. 2Poslal je, aby kázali Boží království a uzdravovali nemocné. 3Řekl jim: „Neberte si nic na cestu, ani hůl, koženou brašnu, chleba, peníze a ani nemějte dvě tuniky. 4Do jakéhokoliv domu vejdete, zůstaňte tam a pak odtamtud vyjděte. 5Pokud vás někde nepřijmou, vyjděte z toho města a setřeste prach ze svých nohou jako svědectví proti nim.6I vyšli, procházeli skrze vesnice, kázali evangelium a všude uzdravovali.

7O všem, co se stalo, se dozvěděl tetrarcha Herodes a byl velmi zmatený, protože někteří lidé říkali, že Jan vstal z mrtvých. 8Od jiných se dozvěděl, že se zjevil Eliáš, jiní tvrdili, že vstal nějaký ze starodávných proroků. 9Herodes však řekl: „Jana jsem nechal popravit. Kdo je potom tento Ježíš, o kterém slyším takové věci?“ A přál si Ho vidět.

10Když se apoštolové vrátili, vypravovali Mu, co udělali. Vzal je s Sebou a odešel do města zvaného Betsaida.

11Když se to dozvěděly zástupy, následovali Ho. Přivítal je, mluvil k nim o Božím království a uzdravil ty, kteří potřebovali uzdravit. 12Den se začal chýlit ke konci. Přistoupilo k Němu dvanáct učedníků a řekli Mu: „Propusť zástup, aby odešel do okolních vesnic a statků zajistit si nocleh a najít potravu, neboť zde jsme na pustém místě.“ 13Ježíš jim řekl: „Vy jim dejte najíst.“ Ale oni řekli: „Nemáme víc, než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme jít nakoupit jídlo pro všechen tento lid? 14Vždyť je zde asi pěti tisíc mužů.“ Řekl Svým učedníkům: „Rozsaďte je do jídelních skupin asi po padesáti.15Udělali to tak a všichni se posadili. 16Když vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. 17Všichni jedli a byli nasyceni. Bylo sebráno, co jim přebývalo – dvanáct nůší plných kousků chleba.

 

JEŽÍŠOVO BOŽSTVÍ

18Když se o samotě modlil, stalo se, že s Ním byli učedníci. Zeptal se jich: „Za koho Mě považují zástupy?19Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní říkají, že vstal z mrtvých jeden ze starodávných proroků.“ 20Řekl jim: „Vy však: Za koho Mě považujete?“ Petr odpověděl: „Za Božího Krista.“ 21On je napomenul; přikázal jim, aby to nikomu neříkali.

22Řekl: „Syn člověka musí mnoho vytrpět. Bude odmítnut od starších, předních kněží a od zákoníků a bude zavražděn. A třetího dne vstane z mrtvých.23Všem řekl: „Kdo chce přijít za Mnou, zapři sám sebe, vezmi každý den svůj kříž a následuj Mě. 24Neboť kdo by chtěl svou duši spasit, zničí ji; kdo by však zničil svou duši kvůli Mně, spasí ji. 25Vždyť co člověku prospívá, když získal celý svět, avšak sebe zničil či si uškodil? 26Neboť kdo by se styděl za Mě a Má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve slávě Svojí, Otcově a svatých andělů. 27Ale v pravdě vám říkám: Někteří z těch, kdo tu stojí, jistě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království.

28Asi osm dní po těchto slovech se stalo, že vzal Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.  29Když se modlil, stalo se, že podoba Jeho tváře byla rozdílná a Jeho plášť se bíle rozzářil.  30A hle: Rozmlouvali s Ním dva muži; byli to Mojžíš a Eliáš. 31Ti se Mu ukázali ve slávě a mluvili o Jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě. 32Ale Petr a ti, kteří byli s ním, byli v hlubokém spánku. Když se úplně probudili, uviděli Jeho slávu a dva muže stojící s Ním.  33Když od Něj odcházeli, stalo se, že Petr řekl Ježíšovi: „Veliteli, je dobré, že jsme zde. Udělejme zde tři stany: jeden Tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Petr nevěděl, co říká. 34Když to říkal, vznikl oblak a zastínil je. Báli se, když vcházeli do oblaku. 35A z oblaku zazněl hlas: „Toto je Můj milovaný Syn,  vybraný Mnou, Jeho poslouchejte.36Když zazněl ten hlas, shledali, že je Ježíš osamocen. A oni byli ticho a nikomu v těch dnech neříkali nic z těch věcí, které viděli.

37Když druhý den sestupovali z hory, stalo se, že se setkali s početným zástupem. 38A hle: Muž ze zástupu zvolal: „Mistře, prosím Tě! Pohleď na mého syna, neboť je to můj jedináček! 39A hle: Zachvacuje ho duch a najednou křičí, lomcuje jím, až má pěnu u úst. Jen stěží od něj odchází pryč; tak ho ničí.  40Prosi jsem Tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.“ 41Ježíš odpověděl: „Ó, nevěrná a zvrácená generace, jak dlouho ještě budu mezi vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.42Ještě když přicházel, démon jím trhnul a násilně ho hodil na zem. Ježíš toho nečistého ducha napomenul, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.

43Všichni byli ohromeni Boží velkolepostí. Když se všichni divili nad tím vším, co udělal, řekl Svým učedníkům:  44Uložte si tato slova do svých uší: Syn člověka bude vydán do rukou lidí.45Ale oni tomu prohlášení neporozuměli, bylo před nimi zahaleno, aby to nepochopili. A báli se Ho na to prohlášení zeptat.

46Vstoupila mezi ně tato hádka: Kdo z nich je největší? 47Ježíš viděl hádku jejich mysli, vzal dítě, postavil jej vedle Sebe 48a řekl jim: „Kdo by přijal toto dítě na základě Mého jména, Mě přijímá. A kdo by přijal Mě, přijímá Toho, který Mě poslal. Neboť ten, kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je veliký.49Jan odpověděl: „Veliteli, viděli jsme někoho, jak ve Tvém jménu vyhání démony a bránili jsme mu, protože nenásleduje s námi…“ 50Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu. Vždyť kdo není proti vám, je pro vás.

51Když se úplně naplnili dny, kdy měl být vzat vzhůru, a On se tváří upevnil k tomu, aby šel do Jeruzaléma, stalo se, 52že před Svou tváří poslal posly. Ti vyšli a vstoupili do samařské vesnice, aby Mu vše připravili. 53A samařané Ho nepřijali, protože Jeho tvář šla do Jeruzaléma.  54Když to uviděli Jeho učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, přeješ si, abychom řekli, sestoupí z nebe oheň a pohltí je – jako to udělal Eliáš?“  55Ježíš se obrátil a napomenul je: „Nevíte, jakého jste ducha… 56Vždyť Syn člověka nepřišel lidské duše zničit, ale spasit.“ A odešli do jiné vesnice.

 

JEŽÍŠ ZNOVU VYSÍLÁ SVÉ UČEDNÍKY

57Když šli cestou, stalo se, že Mu někdo řekl: „Pane, budu Tě následovat, kamkoli půjdeš.“ 58Ježíš mu řekl: „Lišky mají nory a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.59Jinému člověku řekl: „Následuj Mě.“ Ale on řekl: „Pane, dovol mi nejprve odejít a pohřbít mého otce.“ 60Ježíš mu řekl: „Nech mrtvé, ať pohřbívají své mrtvé. Ty však jdi a rozhlašuj Boží království.61Řekl Mu jiný člověk: „Budu Tě následovat, Pane. Ale nejprve mi dovol se rozloučit s těmi, kdo jsou v mém domě.“ 62Ježíš mu řekl: „Nikdo, kdo vloží ruku na pluh a dívá se na to, co je vzadu, není způsobilý pro Boží království.

 

9,5 pokud – dosl. kteří (lidé) vás nepřijmou...

9,22odmítnout po důkladném testování (zkoumání)

9,32 hluboký - dosl. zatížený (slovník), tedy těžkém – spánku

9,35 milovaný - jiné rukopisy: vyvolený

9,46 hádka - var. myšlenka

9,62 způsobilý - var. užitečný, být vhodný, hodit se - ř. slovo dosl. ‚dobře-padnoucí‘