Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 24

« Lukáš 23

» Jan 1

 

Lukáš 24

PO VZKŘÍŠENÍ

1První den po sobotě, velmi brzy ráno, ženy přišly k hrobu a nesly vonné látky, které připravily. Bylo s nimi několik dalších žen. 2Našli tam kámen, který byl odvalený od hrobu. 3Když vstoupily do hrobky, nenašly tam tělo Pána Ježíše. 4Když z toho byly v rozpacích, stalo se, hle: Postavili se k nim dva muži v zářícím oblečení. 5Zděsili se a sklonily své tváře k zemi. Ti dva muži jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými 6Tady není, ale vstal z mrtvých. Vzpomeňte si, co vám říkal, když byl ještě v Galileji: 7‚Syn člověka má být vydán do rukou hříšných lidí, musí být ukřižován a třetí den vstát z mrtvých.‘“ 8A vzpomněli si na ta Jeho slova.

9Když se vrátily od hrobky, podaly o tom všem zprávu jedenácti učedníkům i všem ostatním. 10Byly to: Marie z Magdaly, Jana a Marie, matka Jakuba; a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům. 11Ta slova se před nimi jevila jako nějaké hloupé řeči a nevěřili jim. 12Ale Petr vstal, běžel k hrobce, nahlédl dovnitř a uviděl tam jen lněnou látku. Odešel a divil se sám u sebe, co se to stalo.

13A hle: Dva z nich šli toho dne do vesnice jménem Emauz, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát stádií. 14A rozmlouvali mezi sebou o všem, co se stalo. 15Když o tom rozmlouvali a probírali to, stalo se, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy v nevědomosti, aby Ho nepoznali. 17Řekl jim: „O jakých věcech spolu, chodíce cestou, debatujete?“ A zůstali stát; vypadali smutně.  18Jeden z nich, jménem Kleofáš, Mu odpověděl: „Jsi snad jediný, kdo pobývá jako cizinec v Jeruzalémě a ještě neví, co se v něm stalo v těchto dnech!“ 19On jim řekl: „A co se stalo?“ A řekli Mu: „To o Ježíši Nazaretském, který byl muž prorok, mocný ve skutku i slovu před Bohem i před celým lidem. 20Toho velekněží a naši vládci vydali k soudu na smrt a ukřižovali Ho. 21My jsme však doufali, že On je Ten, který má vykoupit zaplacením výkupného Izraelský lid. Ale nyní je tomu všemu již třetí den od toho, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromili. Brzy ráno byly u hrobky a nenašly Jeho tělo. 23Přišly a říkaly, že měly dokonce i vidění andělů, kteří řekli, že je živý. 24Někteří z našich lidí šli k hrobce a našli všechno tak, jak říkaly ty ženy, ale Jeho neviděli.“ 25A řekl jim: „Ó, vy nerozumní a pomalí mysli, než abyste věřili tomu všemu, co říkali proroci. 26Nemusel to snad Kristus vytrpět a vstoupit tak do Své slávy?27A začal od Mojžíše a všech proroků vysvětloval jim všechny části Písma, která byla  o Něm.

28Přibližovali se k vesnici, kam šli. A On se choval tak, jakoby chtěl jít dál.  29Ale oni na Něj naléhali: „Zůstaň s námi, neboť je již k večeru a den se nachýlil.“ A vyšel, aby s nimi zůstal. 30Když s nimi ležel u stolu, stalo se, že vzal chléb, požehnal ho, rozlomil a podával jim ho. 31A jejich oči byly úplně otevřeny a poznali Ho. On se však pro ně stal neviditelným. 32Řekli si navzájem: „Nehořela nám snad mysl, když k nám na cestě promlouval a úplně nám otevíral Písma?“ 33V tu chvíli vstali, vrátili se do Jeruzaléma a našli shromáždění jedenácti učedníků a těch, kteří byli s nimi. 34Ti jim říkali: „Pán skutečně vstal z mrtvých a ukázal se Šimonovi.“ 35Oni jim vypravovali to, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

36Když si o tom říkali, Ježíš se postavil doprostřed mezi ně a řekl jim: „Pokoj vám.37Oni se však zděsili a vylekali; domnívali, že vidí ducha. 38Řekl jim: „Proč jste tak rozrušení? A jaké myšlenky vám to vystupují ve vaší mysli? 39Podívejte se na Mé ruce a Mé nohy, že JÁ JSEM On. Dotkněte se Mě a uvidíte, neboť duch nemá kosti a maso, jak to vidíte u Mě.40Když to řekl, ukázal jim ruce a nohy. 41Pro samou radost tomu stále nevěřili, ale divili se tomu. Řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?42Podali Mu kus pečené ryby a plást medu. 43Vzal to a před nimi to snědl.

44Řekl jim: „Toto jsou slova, která jsem vám říkal, když jsem byl ještě s vámi: Musí se naplnit všechno, co je o Mě psáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech.45Tehdy úplně otevřel jejich mysl, aby pochopili Písma. 46A řekl jim: „Tak je psáno, že Kristus měl trpět a třetí den vstát z mrtvých, 47aby bylo kázáno v Jeho jménu pokání a odpuštění hříchů do všech národů, počínaje od Jeruzaléma. 48Vy jste toho svědky. 49A hle: Já na vás posílám zaslíbení svého Otce. Vy se však usaďte v městě Jeruzalémě, dokud nebudete oblečeni mocí z výšin.

50Potom je vyvedl ven až do Betanie, pozdvihl Své ruce a požehnal jim. 51Když jim žehnal, stalo se, že se od nich oddělil a byl nesen vzhůru do nebe. 52Oni se Mu poklonili a vrátili se s velikou radostí do Jeruzaléma. 53A byli stále v chrámě a chválil Boha. Amen.

 

 

24,1 velmi - ř. slovo znamená dosl. hluboký (slovník), v tomto případě je použito ve smyslu: ‚v hlubokém brzkém ránu‘

24,13 asi 11km

24,31.32.45 dosl. úplně otevřít