Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 19

« Lukáš 18

» Lukáš 20

 

Lukáš 19

1Ježíš vstoupil do Jericha a procházel jím. 2A hle: Byl tam muž jménem Zacheuskterý byl hlavním výběrčím daní; a byl bohatý. 3Toužil vidět Ježíše, dozvědět se, kdo to je, ale kvůli zástupu lidí nemohl, protože byl malé postavy. 4 A běžel napřed a vylezl na planý fíkovník, aby Ho uviděl; neboť měl tudy procházet. 5Když Ježíš přišel k tomu místu, pohleděl vzhůru a řekl mu: „Zachee, pospěš si a slez dolů. Vždyť dnes musím zůstat v tvém domě.6Zacheus rychle slezl a s radostí Ho přijal. 7Když to všichni viděli, velmi reptali: „Vstoupil jako kost k hříšnému muži.“ 8Zacheus se však zastavil a řekl Pánu: „Hle: Polovinu svého majetku, Pane, dávám žebrákům. A pokud jsem někoho jakkoli ošidil: vrátím mu to čtyřnásobně!“ 9Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo do tohoto domu spasení, neboť také on je Abrahámův syn. 10Vždyť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil to, co je ztraceno.

11Když to lidé uslyšeli, řekl jim další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni se domnívali, že se má Boží království zřetelně objevit hned. 12Proto řekl: „Jeden urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se vrátil. 13Zavolal svých deset otroků, dal jim deset min a řekl jim: ‚Podnikejte s nimi, dokud nepřijdu.‘ 14Občané té krajiny ho však nenáviděli a poslali za ním delegaci se slovy: ‚Nechceme, aby nad námi kraloval tento člověk.‘

15Když přijal království, stalo se, že se vrátil. Přikázal zavolat své otroky, kterým dal peníze, aby se dozvěděl, co kdo získal prostřednictvím podnikání. 16Přišel první člověk a řekl: ‚Pane, z tvé miny jsem získal usilovnou prací deset min.‘ 17Řekl mu: ‚Dobře, dobrý otroku. Protože jsi byl věrný v nejmenší věci, budeš mít moc nad deseti městy.‘ 18Přišel druhý člověk a řekl: ‚Pane, tvá mina udělala výnos pět min.‘ 19Také tomuto člověku řekl: ‚A ty budeš mít moc nad pěti městy.‘ 20Přišel další člověk a řekl: ‚Pane, hle: Tvá mina, kterou jsem měl uloženou v šátku. 21Neboť jsem se bál, protože jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal a sklízíš, co jsi nerozséval.‘

22Řekl mu: ‚Z tvých vlastních úst tě soudím, špatný služebníku. Věděl jsi, že jsem člověk přísný, že beru, kde jsem nedal, a sklízím, kde jsem nerozséval. 23Proč jsi nedal mé peníze na stůl směnárníkovi? A já bych si je po příchodu vybral i s úroky.‘ 24Řekl těm, kteří stáli kolem: ‚Vezměte od něho tu minu a dejte ji tomu, který má deset min.‘ 25Řekli mu: ‚Pane, již má deset min.‘ 26‚Říkám vám, že každému, kdo má, bude dáno; avšak kdo nemá, tomu bude odejmuto i to, co má. 27Nicméně: ty mé nepřáteli, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a přede mnou je zabijte.‘

 

SOUD NAD JERUZALÉMEM

28Když to řekl, šel napřed a vystupoval do Jeruzaléma. 29Když se přiblížil k Betfage a Betánii k hoře jménem Olivová, stalo se, že vyslal dva učedníky. 30Řekl jim: „Jděte do protější vesnice. Když do ní vejdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě žádný člověk neseděl. Odvažte jej a přiveďte. 31Pokud se vás někdo zeptá: ‚Proč jej odvazujete?‘ Tak řekněte: ‚Protože jej Pán potřebuje.‘32Ti, kdo byli posláni, odešli a našli všechno tak, jak jim řekl. 33Když odvazovali to oslátko, řekli jim jeho páni: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34Řekli: „Pán jej potřebuje.“ 35A přivedli jej k Ježíšovi, vložili na to oslátko své pláště a posadili na něj Ježíše. 36Když jel, rozprostírali na cestu své pláště. 37Když se již přibližoval ke svahu Olivové hory, začal celý zástup učedníků radostně chválit velikým hlasem Boha za všechny mocné činy, které viděli. 38Říkali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Páně. Pokoj na nebi a sláva na nejvyšších nebesích!“ 39Ale farizeové ze zástupu Mu řekli: „Mistře, pokárej Své učedníky.“ 40On jim odpověděl: „Říkám vám: Pokud budou tito lidé mlčet, bude křičet kamení.

41Když se přiblížil k Jeruzalému, uviděl město a plakal nad ním: 42Kdybys aspoň poznalo v tento den i ty, co je k tvému pokoji... Ale nyní je to před tvýma očima skryto… 43Protože na tebe přijdou dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklopí obléhacím násypem, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44Srovnají se zemí tebe i tvé děti v tobě. A nenechají v tobě kámen na kameni za to, že jsi nepoznalo čas svého navštívení.45Když vstoupil do chrámu, začal z něj vyhánět prodavače a kupce. 46Říkal jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby.‘ Vy jste však z něj udělali doupě banditů.

47A vyučoval každý den v chrámě. Přední kněží, učitelé zákona i přední muži lidu se Ho snažili zavraždit, 48ale nenašli nic, co by mohli udělat. Vždyť všechen lid na Něm zcela visel a poslouchali Ho.

 

 

19,4 planý fíkovník - myšlen patrně strom Fíkovník sykomora (‚Ficus sycomorus‘)

19,8 ošidit - ř. slovo je složeno z σῦκον (fík) - slovní hříčka s Lk 19,4) a φαίνω (učinit známým, objasnit). Je to tedy ve smyslu: ‚fíkový-informátor.‘ Poukazovalo to na člověka, který používá informace k podvádění a nepravdivému obviňování.

19,11zřetelně objevit - ve smyslu: vyjít na světlo (proto objevit)

19,13-25 Jednotka: 1 Mina = 0,5kg stříbra (přes 100denárů) = mzda dělníka za méně než 0,5roku (naproti tomu 1talent (srov. Mt 25,14-30) byl mzdou dělníka, který pracoval přes 20let).

19,16 získal usilovnou prací - ř. slovo od slova ‚ergazomai‘ (pracovat, dřít se). V ř. dosl. „tvá mina vynesla (usilovnou prací) deset min

19,21.22 přísný - var. tvrdý, náročný

19,46 bandita - zloděj, lupič (který krade násilím)