Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 17

« Lukáš 16

» Lukáš 18

 

Lukáš 17

O ZODPOVĚDNOSTI PŘED BOHEM

1Řekl Svým učedníkům: „Je nemožné, aby nepřišly svody, ale běda skrze koho přijdou. 2Pro takového člověka je výhodnější, kdyby mu kolem krku zavěsili mlýnský kámen a vhodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých. 3Věnujte tomu pozornost! Pokud zhřeší tvůj bratr, napomeň ho. A pokud bude činit pokání, odpusť mu. 4A pokud sedmkrát za den proti tobě zhřeší, a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Činím pokání,‘ odpustíš mu.

5Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry.“ 6Pán však řekl: „Pokud byste měli víru jako semínko hořčičného keře, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a zasaď se do moře‘ - a poslechla by vás. 7Neboť kdo z vás, kdo má otroka (který orá na poli či pase stádo) a mu řekne hned, když se vrátí z pole: ‚Pojď a posaď se za stůl.‘? 8Neřekne mu spíš: ‚Připrav mi něco, ať povečeřím. Přepásej svá bedra a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom se ty najez a napij.‘ 9Děkuje snad tomu otroku, že udělal to, co přikázal? 10Tak také vy, když uděláte všechno, co je vám přikázáno, řekněte: ‚Jsme neužiteční otroci. Co jsme dlužní udělat, to děláme.‘

11Když vystupoval do Jeruzaléma, stalo se, že šel mezi Samařskem a Galileou. 12Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s Ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát v dálce.  13Pozdvihli své hlasy: „Ježíši, Veliteli, slituj se nad námi!“  14Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ Když šli, stalo se, že byli očištěni. 15Jeden z nich uviděl, že byl uzdraven. Vrátil se a s velikým hlasem oslavoval Boha. 16Padl na tvář k Jeho nohám děkoval Mu. A ten člověk byl Samařan. 17Ježíš odpověděl: „Nebylo očištěno deset? Kde je těch devět? 18Nenašel se nikdo, kdo by se vrátil a vzdal Bohu dík, kromě tohoto cizince?19A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě spasila.

 

JEŽÍŠ VYUČUJE O BOŽÍM KRÁLOVSTVÍ

20Farizeové se Ho zeptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nepřijde tak, že jej budete pozorovat, 21ani neřeknete: ‚Hle: Je tady,‘ nebo: ‚Je tam.‘ Neboť hle: ‚Boží království je uvnitř vás.‘

22Řekl učedníkům: „Přijdou dny, kdy budete toužit vidět aspoň jeden den Syna člověka, ale neuvidíte. 23Řeknou vám: ‚Je tam,‘ nebo: ‚Hle: Je tady,‘ – nechoďte tam ani neběhejte za nimi. 24Neboť jako blýskající se blesk září od jednoho konce pod nebem až k druhému konci pod nebem – takový bude i Syn člověka ve Svém dni. 25Avšak nejprve musí mnoho trpět a být odmítnut touto generací. 26Jako se to stalo za dnů Noeho, tak tomu bude i ve dnech Syna člověka: 27Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechno zničila. 28Podobně jako se to stalo ve dnech Lota: Jedli, pili, kupovali, prodávali, vysazovali, stavěli… 29Avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechno zničil. 30Podle toho tomu bude ve dni, kdy se zjeví Syn člověka.

31V ten den: Kdo bude na střeše a v domě bude mít své věci, ať nesestupuje, aby si je vzal. A kdo je na poli, taktéž: ať se pro ně nevrací zpět. 32Vzpomeňte na Lotovu ženu. 33Kdo by se snažil získat svůj život, ztratí ho; kdo by ho ztratil, zachová ho. 34Říkám vám: Té noci budou dva na jedné posteli; jeden bude vzat a druhý zanechán.  35Na jednom místě budou mlít obilí dvě ženy; jedna bude vzata, a druhá zanechána. 36Dva budou na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán.37Odpověděli Mu: „Kde se to stane, Pane?“ Řekl jim: „Kde je tělo, tam se také shromáždí orli.

 

 

17,6 hořčičný keř - nejedná se bylinu (kterou známe z naší přírody). Jedná se patrně o dřevinu, jejíž plody mají pronikavou hořčičnou chuť, snad se jedná o rostlinu (keř) Salvadora perská

17,11šel mezi - dosl. procházel skrze prostředek

17,23 běhat - dosl. pronásledovat, usilovně následovat

17,25 odmítnout - odmítnout po důkladném testování (zkoumání)

17,33 zachová - dosl. zachová naživu (sebe/svůj život)

17,37 orli - var. supi