Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 14

« Lukáš 13

» Lukáš 15

 

Lukáš 14

JEŽÍŠ MLUVÍ K BOHATÝM A CHUDÝM

1Když Ježíš v sobotu vešel do domu jednoho z předních farizeů jíst chléb, stalo se, že Ho pozorně sledovali. 2A hle: Byl před Ním nějaký člověk, který trpěl vodnatelností.

3Ježíš na to reagoval; řekl znalcům zákona a farizeům: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?4Ale oni mlčeli. Pevně ho uchopil, uzdravil a propustil. 5Řekl: „Komu vás by spadl do studny syn nebo vůl – a nevytáhl by ho hned v den sobotní?6Na to Mu nedokázali odmlouvat.

7Když věnoval pozornost tomu, jak si pozvaní lidé vybírají přední místa u stolu, řekl jim podobenství: 8Když někdo pozve na svatbu, nelehej si ke stolu na přední místa, aby snad nebyl pozván někdo váženější, než jsi ty. 9Jinak přijde ten, který tě i toho vznešeného pozval, a řekne ti: ‚Dej tomuto vznešenému člověku místo.‘ A tehdy s hanbou zaujmeš poslední místo. 10Ale když jsi pozván, jdi a posaď se na posledním místě. Takže když přijde ten, který tě pozval, řekne ti: ‚Příteli, postup výše.‘ Tehdy budeš mít slávu před všemi, kdo s tebou stolují. 11Protože každý, kdo se povyšuje, bude ponížen. A kdo se ponižuje, bude povýšen.12Řekl také tomu, kdo Ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné, ani bohaté sousedy, aby tě snad také oni na oplátku nepozvali a tak by nastala tvoje odplata.  13Ale když pořádáš banket, pozvi žebráky, zmrzačené, chromé a slepé. 14A budeš blahoslavený, protože nemají nic, čím by ti odplatili. Vždyť ti bude odplaceno při vzkříšení spravedlivých lidí.

15Uslyšel to jeden ze stolovníků a řekl Mu: „Blahoslavený, kdo bude jíst chléb v Božím království.“ 16Ale On mu řekl: „Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnoho lidí. 17V hodinu večeře poslal svého otroka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše je již připraveno.‘ 18A každý začal prosit. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a je nutné, abych se na něj šel podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.‘ 19A jiný řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20A jiný řekl: ‚Oženil jsem se s ženou a kvůli tomu nemohu přijít.‘ 21Otrok se vrátil a podal o tom zprávu svému pánu. Tehdy se hospodář rozhněval a řekl svému otroku: ‚Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem žebráky, zmrzačené, chromé a slepé.‘  22A otrok řekl: ‚Pane, stalo se, jak jsi rozkázal. A ještě je místo.‘ 23Pán řekl svému otroku: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a naléhej na lidi, aby vešli, aby se můj dům naplnil.‘ 24Neboť vám říkám, že nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.

25Scházely se Němu početné zástupy. Obrátil se k nim a řekl: 26Pokud jde někdo ke Mně a nenávidí svého otce, matku, ženu, děti, bratry, sestry, ano – i svou duši – nemůže být Mým učedníkem. 27A kdo nenese svůj kříž a nejde za Mnou, nemůže být Mým učedníkem.

28Vždyť když někdo z vás chce postavit věž, copak si nejprve nesedne a nespočítá si náklady, zda má na dokončení stavby? 29Takže když by položil základ a nemohl stavbu dokončit, všichni, kteří by to uviděli, by se mu začali posmívat a říkat: 30‚Ten člověk začal stavět, a nemohl to dokončit.‘ 31Anebo když táhne nějaký král, aby se setkal s jiným králem ve válce: Copak si nejprve nesedne a nerozhodne se, zda je schopen se s deseti tisíci vojáky střetnout s tím, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci vojáky? 32Pokud ne, tak ještě když je od něj daleko, vyšle k němu delegaci, aby si vyžádal podmínky pro mír. 33Proto také nikdo z vás, kdo se nerozloučí se vším, co sám je, nemůže být Mým učedníkem.

34Sůl je dobrá. Pokud se však sůl stane neslanou – v čem bude ochucena? 35Nehodí se ani do země, ani do hnoje, ale vyhazuje se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš!

 

 

14,5 syn - jiné rukopisy: vůl

14,7 pozvaní - var. povolaní

14,9 zaujmeš - dosl. začneš… držet

14,12 oběd - var. snídani (jakékoli jídlo před hlavním jídlem dne – večeří)

14,18(2x).19 prosit, omluvu - ř. slovo může znamenat: prosit (slovník), omluvit se, odmítnout

14,33 je - var. má, žije, co mu patří, …

14,34 stane neslanou - var. stane bláznem, neužitečným, zkazí se (stejné ř. slovo v Ř 1,22; 1. Kor 1,20)

14,34 ochucena - ve smyslu: připravit (jídlo)