Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jakub 1

« Židům 13

» Jakub 2

 

ZKOUŠKY

1Jakub, otrok Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům v diaspoře:

2Moji bratři, považujte za největší radost, když upadáte mezi rozmanitá pokušení 3s vědomím, že testování vaší víry přinese trpělivost. 4Avšak trpělivost ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí, úplní a nebyli v ničem pozadu.

5Pokud je však někdo pozadu ohledně moudrosti, ať žádá Boha, který dává velkoryse každému a nikomu nic nevyčítá -  a bude mu dána. 6Ať však žádá ve víře bez pochybování. Kdo pochybuje, je jako mořské vlny, které jsou zmítány a řízeny větrem. 7Ať takový člověk nepředpokládá, že od Pána něco obdrží. 8Je to člověk dvojdušný, nestálý na všech svých cestách.

9Ponížený bratr ať se chlubí ve svém povýšení. 10A bohatý ať se chlubí ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy. 11Vyjde slunce se svým spalujícím horkem a tráva uschne, květy zvadnou a jejich půvab zhyne. Tak i bohatý člověk uvadne na svých cestách.

12Blahoslavený muž, který snese pokušení, protože pokud se stane osvědčeným, dostane věnec života, který je slíben těm, kdo Ho milují. 13Nikdo, kdo je zkoušen, ať neříká: ‚Jsem pokoušen Bohem.‘ Vždyť Bůh není pokoušen zlem a sám také nikoho nepokouší. 14Každý člověk je však pokoušen svým vlastním chtíčem - je jím váben a strhávám. 15Chtíč pak otěhotní a porodí hřích. A hřích dovedený do konce zplodí smrt.

16Nemylte se, moji milovaní bratři: 17Všechno, co přijímáte, a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani otáčení stínů. 18On si přeje nás zplodit slovem pravdy, abychom byli jakoby obětí prvních plodů Jeho stvoření. 19Moji milovaní bratři, kéž víte toto: Každý člověk ať je rychlý k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

 

SKUTKY

20Vždyť lidským hněvem nevykonáš Boží spravedlnost. 21Proto odložte všechnu morální špínu a nadměrnou špatnost. V mírnosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.  22Buďte však činiteli slova, ne jen jeho posluchači, kteří podvádí sami sebe. 23Vždyť pokud je někdo posluchač slova a není jeho činitel – takový člověk je podobný tomu, kdo se pozorně dívá do zrcadla na svůj přirozený obličej. 24Po pozorném dívání ale odejde a hned zapomene, jak vypadá.  25Kdo však nahlédl do dokonalého zákona svobody a zůstává v něm - takže není zapomětlivý posluchač, ale je činitel skutků – ten bude blahoslavený ve svém konání. 26Náboženství člověka je zbytečné, pokud si ten člověk myslí, že je pobožný, ale nedrží na uzdě svůj jazyk a tak oklamává svou mysl. 27Čisté a neznečištěné náboženství před Bohem a Otcem je toto: Navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení; a chránit se a být bez poskvrny od světa.

 

 

1,4 dokonalý - var. dospělý, vyzrálý, úplný

1,12 věnec - var. korunu

1,13 ke zlu - dosl. zlým (přídavné jméno), tedy zlými věcmi

1,24 jak vypadá - dosl. jakým (způsobem) je.

1,27dosl. bez poskvrny (slovník) se chránit od světa