Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 8

» Jan 7

» Jan 9

 

Jan 8

JEŽÍŠ A CIZOLOŽNICE

1Ježíš však odešel na Olivovou horu. 2Brzy ráno znovu přišel a všechen lid k Němu přicházel. Posadil se a vyučoval je. 3Farizeové a učitelé zákona k Němu přivedli ženu, která byla přistižena při cizoložství. 4Postavili ji doprostřed a řekli Mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu cizoložství. 5V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co tedy říkáš ty?“ 6To řekli, aby Ho pokoušeli a obžalovali. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi. 7Když se Ho nepřestávali dotazovat, napřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bezhříšný, hoď po ní první kamenem.8A znovu se sklonil a psal po zemi.

9Když to uslyšeli, byli usvědčováni svým svědomím a jeden po druhém odcházeli: začali odcházet starší a odcházeli až po ty poslední. Zůstal tam pouze Ježíš a ta žena, která byla uprostřed. 10Ježíš se napřímil a neviděl nikoho jiného kromě té ženy. Řekl ji: „Ženo, kde jsou ti, kteří tě obžalovali? Nikdo tě neodsoudil?11Řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš ji řekl: „Ani Já tě neodsuzuji. Jdi a od teď již nehřeš.

 

JEŽÍŠE DOSVĚDČUJE OTEC

12Ježíš k nim tedy znovu promluvil: „JÁ JSEM světlo světa. Kdo Mě následuje, jistě nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.13Farizeové Mu proto řekli: „Ty svědčíš sám o Sobě, proto Tvé svědectví není spolehlivé. 14Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o Sobě, je Moje svědectví je spolehlivé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud jsem přišel ani kam jdu. 15Vy soudíte podle těla, Já nesoudím nikoho. 16Pokud bych přece jen soudil, Můj soud je spolehlivý, protože nejsem Sám, ale jsem Já a Ten, který Mě poslal, totiž Otec. 17Ve vašem zákoně je napsáno: ‚Svědectví dvou lidí je spolehlivé.‘ 18Já svědčím sám o Sobě a také o Mně svědčí Ten, který Mě poslal, totiž Otec.

19Řekli mu tedy: „Kde je Tvůj Otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte Mě, ani Mého Otce. Kdybyste znali Mě, znali byste i Mého Otce.20Tato slova Ježíš říkal u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo Ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho chvíle.

21Ježíš jim znovu řekl: „Já odcházím. Budete Mě hledat a zemřete ve vašem hříchu. Kam Já odcházím, tam vy přijít nemůžete.22Židé si tedy říkali: „Chce se snad zabít, že říká: ‚Kam Já odcházím, tam vy přijít nemůžete‘?“ 23Řekl jim: „Vy jste ze zdola, Já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, Já nejsem z tohoto světa. 24Proto jsem vám řekl: ‚Zemřete ve svých hříších.‘ Neboť pokud neuvěříte, že JÁ JSEM, zemřete ve svých hříších.25Řekli Mu tedy: „Kdo vlastně jsi?“ Ježíš jim řekl: „To vám říkám hned od začátku. 26Mám o vás ještě mnoho co říci a soudit, ale Ten, který Mě poslal, je spolehlivý. A Já to, co od Něho slyším, říkám na tomto světě.27Oni nepoznali, že k nim mluvil o Otci.

28Proto jim Ježíš řekl: „Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že JÁ JSEM, a že sám od Sebe nedělám nic, ale mluvím tak, jak Mě naučil Můj Otec. 29A ten, který Mě poslal, totiž Otec, je se Mnou a nezanechal Mě samotného, protože Já stále dělám to, co se Mu líbí.30Když říkal tato slova, mnozí v Něho uvěřili. 31Když toto říkal, mnozí v Něho uvěřili.

32Ježíš tedy řekl židům, kteří v Něj uvěřili: „Pokud zůstanete v Mém slově, jste Mými pravdivými učedníky. 32Poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.33Odpověděli Mu: „Jsme z Abrahamova potomstva a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak může říkat: ‚Stanete se svobodnými‘?“ 34Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Každý, kdo činí hřích, je otrok hříchu. 35A otrok nezůstává v domě na věčnost, ale na věčnost zůstává Syn. 36Proto pokud vás vysvobodí Syn, budete skutečně svobodni. 37Vím, že jsteAbrahamova potomstva, ale snažíte se Mě zavraždit, protože Moje slovo ve vás nemá místo. 38Já mluvím o tom, co jsem viděl u Svého Otce; a i vy tedy děláte to, co jste viděli u vašeho otce.

39Odpověděli Mu: „Náš otec je Abrahám.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli Abrahamovy děti, dělali byste Abrahamovy skutky. 40Ale nyní se Mě snažíte zavraždit, člověka, který vám řekl pravdu, jež slyšel od Boha. To Abraham nedělal. Vy děláte skutky vašeho otce.41Řekli Mu tedy: „My jsme se nenarodili ze smilstva, máme jednoho Otce, totiž Boha.“ 42Ježíš jim řekl: „Kdyby byl Bůh vaším Otcem, milovali byste Mě, neboť Já jsem z Boha vyšel a od Něho přicházím. Vždyť jsem nepřišel sám od Sebe, ale poslal Mě On. 43Kvůli čemu nechápete Moji řeč? Protože nejste schopni slyšet Moje slovo. 44Vy jste z otce ďábla, a chcete konat to, co si přeje váš otec. On byl od počátku člověkovrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když říká lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhářem a otcem té lži. 45Protože Já říkám pravdu, ale nevěříte Mi. 46Kdo z vás Mě usvědčí z hříchu? A pokud říkám pravdu, kvůli čemu Mi nevěříte? 47Kdo je z Boha, slyší Boží výroky. Kvůli tomu vy neslyšíte, protože nejste z Boha.

48Židé Mu odpověděli: „Neříkáme to snad správně, že jsi Samařan a máš démona?“ 49Ježíš odpověděl: „Já nemám démona, ale ctím Mého Otce, vy Mě však znevažujete. 50Nehledám Svou slávu; existuje však někdo, kdo hledá Mou slávu a soudí. 51Amen, amen, říkám vám: Kdo bude zachovávat Mé slovo, jistě nespatří smrt, a to na věčnost.52Židé Mu tedy řekli: „Nyní jsme poznali, že máš démona. Abraham i proroci zemřeli, a ty říkáš: ‚Kdo bude zachovávat Mé slovo, jistě neokusí smrt, a to na věčnost.‘ 53Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který zemřel? I proroci zemřeli! Co to ze sebe děláš?“ 54Ježíš odpověděl: „Pokud oslavuji Sám Sebe, Moje sláva nic není. Je to Můj Otec, kdo Mě oslavuje a o kom vy říkáte: ‚Je naším Bohem.‘ 55Ale nepoznali jste Ho, ale Já Ho znám. A kdybych řekl, že Ho neznám, byl bych vám podobný: byl bych totiž lhář. Ale znám Ho a Jeho slovo zachovávám. 56Váš otec Abraham se veselil, že mohl vidět Můj den;  uviděl ho a zaradoval se.“

57Židé Mu tedy řekli: „Ještě nemáš ani padesát let, a jsi viděl Abrahama?“ 58Ježíš jim řekl: „Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, JÁ JSEM.59Zvedli tedy kamení, aby jej na Něj házeli. Ježíš se však skryl: prošel skrze jejich střed a vyšel z chrámu. Tak odešel pryč.

 

 

8,38 viděli - jiné rukopisy: slyšeli