Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 16

« Jan 15

» Jan 17

 

Jan 16

1Toto jsem vám řekl, abyste nebyli svedeni. 2Budou vás vylučovat ze synagog. Přichází chvíle, kdy se každý, kdo vás zavraždí, bude domnívat, že tím přináší posvátnou službu Bohu. 3To vám udělají, protože nepoznali Otce, ani Mě. 4Ale to jsem vám řekl, abyste - až přijde ta chvíle - si vzpomněli na to, že jsem vám to řekl. To jsem vám od počátku neřekl, protože jsem byl s vámi.

 

JEŽÍŠ MLUVÍ O SVÉM ODCHODU

5Nyní však jdu k Tomu, který Mě poslal. A nikdo z vás se Mě neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6Protože jsem vám řekl toto, vaše mysl je naplněna bolestí. 7Já vám však říkám pravdu: Je pro vás prospěšné, abych odešel. Vždyť pokud neodejdu, nepřijde k vám Obhájce; a pokud odejdu, pošlu Ho k vám. 8A on přijde a usvědčí svět ohledně hříchu, spravedlnosti a soudu. 9Vskutku: ohledně hříchu, protože nevěří ve Mně, 10ohledně spravedlnosti, protože odcházím k Otci, a již Mě neuvidíte 11a ohledně soudu, protože vládce tohoto světa je již odsouzen.

12Ještě vám mám mnoho co říct, ale právě teď to nemůžete unést. 13Ale až přijde On, Duch pravdy, povede vás do celé pravdy, neboť nebude mluvit Sám ze Sebe, ale bude mluvit to, co uslyší a oznámí to, co přijít. 14On Mě oslaví, protože z Mého vezme a oznámí vám to. 15Všechno, co má Otec, je Moje. Kvůli tomu jsem řekl, že z Mého vezme a oznámí vám to. 16Zanedlouho Mě už nespatříte a zanedlouho Mě znovu uvidíte, protože odcházím k Otci.

17Někteří z Jeho učedníků si tedy říkali mezi sebou: „Co to znamená, když nám říká: ‚Zanedlouho Mě nespatříte a zanedlouho Mě znovu uvidíte, protože odcházím k Otci‘?“ 18Říkali tedy: „Co to znamená, když říká: ‚Zanedlouho? Nevíme, o čem mluví.“ 19Ježíš poznal, že se Ho na to chtějí zeptat, a řekl jim: „Ohledně toho: Dohadujete se mezi sebou, že jsem řekl: ‚Zanedlouho Mě nespatříte a zanedlouho Mě znovu uvidíte‘? 20Amen, amen, říkám vám, že budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete velmi smutní, ale vaše bolest se stane radostí. 21Když žena rodí, má bolest, protože přišla její chvíle. Když však porodí dítě, již si nevzpomíná na utrpení kvůli radosti z toho, že se na svět narodil člověk. 22Tedy i vy máte nyní bolest, ale znovu vás uvidím a vaše mysl se bude radovat. A vaši radost od vás nikdo nevezme. 23A v ten den se Mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, říkám vám: Za cokoli byste prosili Otce v Mém jménu, dá vám to.

24Až dosud jste za nic neprosili v Mém jménu. Proste, a přijměte, aby vaše radost byla naplněna. 25To jsem vám řekl v přirovnáních. Přijde však chvíle, když k vám již nebudu mluvit v přirovnáních, ale budu vám otevřeně oznamovat věci ohledně Otce. 26V ten den budete prosit v Mém jménu, a neříkám vám, že Já budu za vás prosit Otce. 27Vždyť Sám Otec vás má rád, protože vy jste měli rádi Mě a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na tento svět; a znovu opouštím tento svět a jdu k Otci.

29Jeho učedníci Mu řekli: „Hle: nyní mluvíš v otevřenosti a neříkáš žádné přirovnání.

30Nyní víme, že všechno víš a nepotřebuješ, aby se Tě někdo na něco ptal. V tom věříme, že jsi přišel od Boha.“ 31Ježíš jim odpověděl: „Právě teď věříte? 32Hle: přijde chvíle – a již přišla – kdy budete rozptýleni každý ke svému a necháte Mě samotného. Ale nejsem sám, protože je se Mnou Otec. 33Toto jsem vám řekl, abyste ve Mně měli pokoj. Na světě máte soužení, ale buďte dobré mysli, Já jsem přemohl svět.

 

16,1var. svedeni – dosl. pohoršeni

16,2 přináší – přinášet/nabízet jako oběť

16,6.20.21.22 bolest - var. zármutek, (psychická) bolest těla

16,33 buďte dobré mysli – var. buďte odvážní, vzchopte se