Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 13

« Jan 12

» Jan 14

 

Jan 13

1Bylo před svátkem pesach. Ježíš věděl, že přišla Jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval Své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce. 2Když večeřeli,  ďábel se již vrhl do mysli Judy, syna Šimona Kerijótu, aby Ho zradil.

3S vědomím, že Mu Otec dal všechno do rukou, že od Boha vyšel a k Bohu jde, 4Ježíš vstal od večeře a odložil Své roucho. A vzal plátěný ručník a ovinul se jím. 5Potom nalil do umyvadla vodu, začal umývat nohy učedníkům a utírat je plátěným ručníkem, kterým byl ovinut.

6Přišel k Šimonu Petrovi. Řekl Mu: „Pane, ty mi myješ nohy?“ 7Ježíš mu odpověděl: „Co Já dělám, ty právě teď nechápeš, ale potom to pochopíš.8Petr Mu řekl: „Jistě mi nebudeš mýt nohy, na věky ne!“ Ježíš mu odpověděl: „Pokud tě neumyji, nebudeš mít se Mnou podíl.“ 9Šimon Petr Mu řekl: „Pane, potom nejen moje nohy, ale i ruce a hlavu.“ 10Ježíš Mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje pouze umýt nohy, protože je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.11Vždyť věděl, kdo Ho zradí, kvůli tomu řekl: ‚Nejste všichni čistí.‘

12Když tedy umyl jejich nohy a vzal si Své roucho, znovu si lehl ke stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? 13Nazýváte Mě Mistrem a Pánem, a dobře to říkáte, jsem jím. 14Pokud tedy Já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, také vy máte jeden druhému umývat nohy.  15Neboť jsem vám dal příklad, abyste to i vy dělali tak, jako jsem to Já udělal vám. 16Amen, amen, říkám vám: Otrok není větší, než jeho pán; ani posel není větší, než ten, kdo ho poslal. 17Pokud chápete tyto věci, jste blahoslavení, pokud je budete dělat. 18Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem si vybral. Ale aby se naplnilo Písmo: ‚Ten, který jí Můj chléb, pozdvihl proti Mně svou patu.‘ 19Již teď vám říkám, dříve, než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane, že JÁ JSEM. 20Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá někoho, koho jsem poslal, přijímá Mě. Kdo přijímá Mě, přijímá Toho, který Mě poslal.

21Když to Ježíš řekl, rozrušil se na duchu a dosvědčil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás Mě zradí.22Učedníci se dívali jeden na druhého v rozpacích, o kom to mluví. 23Jeden z Ježíšových učedníků, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu na Jeho hrudi. 24Proto na něj Šimon Petr pokynul, aby se zeptal, kdo to je, o kom to mluví. 25On se naklonil na Ježíšovu hruď a řekl Mu: „Pane, kdo to je?“ 26Ježíš odpověděl: „Je to ten, kterému namočím a podám kousek chleba.“ Namočil tedy kousek chleba a podal ho Judovi, synu Šimona z Kerijótu. 27Poté, co vzal ten kousek chleba, do něj vstoupil satan. Ježíš mu tedy řekl: „Co uděláš, udělej rychle.

28Ale nikdo z těch, kdo leželi u stolu, nerozuměl tomu, proč mu to řekl. 29Protože měl Juda na starost pokladnici, někteří se domnívali, že mu Ježíš řekl: „Nakup věci, které jsou potřeba k svátku,“ anebo že mu řekl, aby dal něco chudým. 30On tedy vzal ten kousek chleba a hned vyšel ven. Byla však noc.

31Když tedy vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní je oslaven Syn člověka, a Bůh je oslaven v Něm. 32A protože je v Něm oslaven Bůh, také Bůh oslaví Jeho v Sobě, a oslaví Ho hned.   33Děťátka, budu s vámi ještě krátce. Budete Mě hledat, ale jak jsem řekl židům: ‚Kam Já jdu, tam vy nemůžete přijít,‘ tak vám to říkám i právě teď. 34Dávám vám nové přikázání, abyste se milovali navzájem. Jako jsem miloval vás, tak také vy se milujte navzájem. 35V této věci všichni poznají, že jste Moji učedníci, pokud budete mít mezi sebou lásku.

36Šimon Petr Mu řekl: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš mu odpověděl: „Kam jdu, tam Mě nyní nemůžeš následovat, ale budeš Mě tam následovat později.37Petr Mu řekl: „Pane, kvůli čemu bych nemohl právě teď následovat? Položím za tebe svou duši!“ 38Ježíš odpověděl: „Položíš za mě svou duši? Amen, říkám ti: Kohout ani nezakokrhá, a třikrát Mě zapřeš.