Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 10

« Jan 9

» Jan 11

 

Jan 10

JEŽÍŠ JE DOBRÝ PASTÝŘ

1Amen, amen, říkám vám: „Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale proniká jinudy, je zloděj a bandita. 2Ale ten, kdo vchází dveřmi, je pastýř ovcí. 3Tomu vrátný otvírá a ovce slyší jeho hlas. A on své vlastní ovce volá jménem, a vyvádí je.  4Když všechny své vlastní ovce vypustí ven, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. 5Ale cizího člověka jistě následovat nebudou, ale utečou od něj, protože neznají hlas cizího člověka.6Ježíš jim řekl to přirovnání, ale oni nepochopili, co to mělo znamenat; co jim tím chtěl říct.

7Ježíš k nim tedy znovu promluvil: „Amen, amen, říkám vám: JÁ JSEM dveře pro ovce. 8Všichni, kdo přišli přede Mnou, jsou zloději a bandité; a ovce je neslyší. 9JÁ JSEM dveře. Kdo by vešel skrze Mě, bude spasen: bude vcházet i vycházet a najde pastvu. 10Zloděj přichází, jen aby kradl, vraždil a ničil. Já jsem přišel, aby měli život, a aby ten život měli v hojnosti.

11JÁ JSEM ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. 12Ale najatý služebník není pastýř, jemuž patří ovce. Když vidí, jak přichází vlk, opouští ovce a utíká pryč a vlk je chytá a rozhání ovce. 13Najatý služebník utíká, protože je najatý služebník; a nestará se o ovce. 14JÁ JSEM ten dobrý pastýř: Znám Své ovce a Moje ovce znají Mě. 15Jako Mě zná Otec, tak i Já znám Otce a Svou duši pokládám za ovce. 16A mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést a budou slyšet Můj hlas. A bude jedno stádo a jeden Pastýř. 17Kvůli tomu Mě Otec miluje, protože pokládám Svou duši, abych ji zase přijal. 18Nikdo ji ode Mě nebere, ale Já ji pokládám sám od Sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji zase přijmout. Tento příkaz jsem přijal od Mého Otce.

19Kvůli těm slovům mezi židy opět nastala roztržka. 20A mnozí z nich říkali: „Má démona a je šílený. Proč Ho posloucháte?“ 21Jiní říkali: „Toto nejsou výroky někoho, kdo je posedlý démonem. Je snad démon schopen otevřít slepé oči?“

22Tehdy nastal v Jeruzalémě svátek Posvěcení chrámu. Byla zima. 23Ježíš se procházel v chrámě v Šalamounově sloupořadí.  24Židé Ho tedy obestoupili a řekli Mu: „Dokud budeš naše duše držet v nejistotě?“ Pokud jsi Kristus, řekni nám to otevřeně.“ 25Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Svědčí o Mně skutky, které konám ve jménu Mého Otce. 26Ale vy nevěříte, protože nejste z Mých ovcí; jak jsem vám to říkal. 27Moje ovce slyší Můj hlas a Já je znám. A ony Mě následují. 28A Já jim dávám věčný život: jistě nezahynou na věčnost. A nikdo je z Mé ruky nevytrhne. 29Můj Otec, který Mi je dal, je větší nade všechny. A nikdo je nemůže vytrhnout z ruky Mého Otce. 30Já a Otec jsme jedno.

31Židé tedy znovu zvedli kameny, aby Ho ukamenovali. 32Ježíš jim odpověděl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Mého Otce. Kvůli kterému z nich Mě ukamenujete?33Židé Mu odpověděli: „Nekamenujeme tě kvůli dobrému skutku, ale kvůli rouhání: Protože Ty, ačkoliv jsi člověk, děláš se Bohem.“ 34Ježíš jim odpověděl: „Není snad psáno ve vašem zákoně: ‚Já jsem řekl: Bohové jste.‘? 35Pokud nazval Bohy ty, ke kterým se stalo Boží slovo – a Písmo nemůže být zrušeno - 36proč říkáte o Mě (kterého Otec posvětil a poslal na svět), že se rouhám, když jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘? 37Pokud nekonám skutky Svého Otce, potom Mi nevěřte. 38Pokud je však konám, ale vy Mi nevěříte, věřte aspoň těm skutkům, abyste poznali a uvěřili, že Otec je ve Mně a Já v Otci.

39Snažili se Ho tedy znovu zajmout, ale On unikl z jejich rukou. 40Odešel znovu za Jordán na místo, kde zpočátku křtil Jan. A zůstal tam. 41Přišlo k Němu mnoho lidí, a říkali: „Jan sice nedělal znamení, ale všechno, co o Něm Jan říkal, byla pravda. 42A mnozí tam v Něho uvěřili.

 

 

10,35 zrušeno - var. rozvázáno, zničeno, anulováno

10,38 uvěřili - jiné rukopisy: pochopili