Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Korintským 7

« 1. Korintským 6

» 1. Korintským 8

 

O MANŽELSTVÍ

1Ohledně toho, co jste mi psali v dopise: ‚Je pro člověka dobré, když se nedotýká ženy.‘ 2 - avšak kvůli smilstvu ať má každý muž svou ženu a každá žena ať má svého muže. 3Muž ať ženě prokazuje to, čím je povinen; stejně také žena ať tak jedná vůči muži. 4Žena nemá své tělo pod svou mocí, ale to má v moci její muž; stejně také muž nemá své tělo pod svou mocí, ale to má v moci jeho žena. 5Neodpírejte se jeden druhému, pouze pokud by to bylo se vzájemným souhlasem a na určitý čas, abyste byli prázdní pro půst a modlitbu; a opět buďte spolu, aby vás satan nepokoušel skrze váš nedostatek sebeovládání. 6Ale toto říkám jako dovolení, ne jako příkaz. 7Přál bych si, aby všichni lidé byli jako já, ale každý má od Boha svůj dar milosti: jeden tak, ale druhý jinak.

8Neprovdaným a vdovám však říkám: Je pro ně dobré, pokud zůstanou tak, jako jsem já. 9Pokud nemají sebekontrolu, ať vstoupí do manželství, neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit touhou.

10Těm v manželství předávám zprávu – ne já, ale Pán – 'Ať se žena od svého muže neodděluje.11Pokud by se oddělila, ať zůstane neprovdána, anebo ať se zcela usmíří se svým mužem. Také muž ať neopouští ženu.

12Zbývajícím říkám – já, a ne Pán – Pokud má nějaký bratr nevěřící ženu a ta souhlasí, že s ním bude přebývat v jednom domě, ať ji neopouští. 13A pokud má nějaká žena nevěřícího muže a on souhlasí, že s ní bude přebývat v jednom domě, ať toho muže neopouští. 14Vždyť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém věřícím muži. Vždyť jinak by byli vaše děti nečisté, ale nyní jsou svaté. 15Pokud se však chce nevěřící oddělit, ať se oddělí. Bratr ani sestra nejsou v takovém případě zotročeni, neboť nás Bůh povolal k pokoji. 16Vždyť jak můžeš vědět, ženo, zda zachráníš svého muže? Anebo: Jak víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17Jenom ať každý chodí tak, jak mu odměřil Pán; každý, jak byl povolán Bohem. Tak to přikazuji ve všech církvích. 18Je někdo povolán obřezaný? Ať se nestane neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce? Ať se nedává obřezat. 19Vždyť obřízka nic není a neobřízka nic není; ale podstatné je střežit Boží přikázání. 20Každý ať zůstává v tom povolání, ve kterém byl povolán. 21Byl jsi otrokem, když jsi byl povolán? Nestarej se o to. Pokud by ses ale mohl stát svobodným, raději toho využij. 22Vždyť kdo je povolán v Pánu a je otrokem, je svobodný vůči Pánu. Stejně ten, kdo je povolán svobodný, je Kristovým otrokem. 23Byli jste koupeni za velikou cenu, nestaňte se otroky lidí. 24Bratři a sestry, každý ať zůstává před Bohem v takovém postavení, v jakém je povolán.

25Ohledně panen pak nemám žádný Pánův příkaz, ale dám vám radu jako ten, kterému se dostalo od Pána slitování být věrný. 26Domnívám se tedy, že je kvůli přítomné tísni pro člověka dobré zůstat tak, jak je.

27Jsi přivázán vůči ženě? Nehledej rozvázání. Jsi rozvázán od ženy? Nehledej si ženu. 28Pokud by ses však oženil, nezhřešíš. A pokud by se panna vdala, nezhřeší. Takoví lidé ale budou mít soužení těla. Toho vás však chci ušetřit.

29Bratři a sestry, toto však říkám: Čas je zahalen. Takže ve zbytku času ti, kteří mají ženy, ať jsou jako ti, kteří žádné nemají. 30A ti, kteří pláčou, ať jsou, jakoby neplakali. A ti, kteří se radují, ať jsou, jako by se neradovali. A ti, kteří kupují, ať jsou, jako by nic nevlastnili. 31A ti, kteří užívají tohoto světa, ať jsou, jakoby světa nevyužívali. Vždyť vnější podoba tohoto světa pomíjí. 32Chtěl bych však, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, tedy jak by se zalíbil Pánu. 33Ale ženatý muž se stará o věci světa, tedy jak by se zalíbil ženě - a je rozdělený. 34A žena - neprovdaná a panna - se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem, ale vdaná žena se stará o věci světa, tedy jak by se zalíbila muži. 35Toto vám však říkám k vašemu prospěchu - ne abych vám předhodil oprátku, ale abyste žili ve vážnosti a oddanosti vůči Pánu bez rozptylování.

36Pokud se však někdo domnívá, že vůči své panně jedná nevhodně, když je ve zralém věku, a že to tak má být – ať udělá, co chce, nehřeší. Ať se vezmou. 37Kdo si však ve své mysli pevně stojí za svým, není to pro něj nutné, má moc nad svou vůlí a takto to usoudil ve své mysli, že zachová pannu – dobře dělá. 38Takže ten, kdo provdá svou pannu, dělá dobře, a kdo ji neprovdá, dělá lépe.

39Žena je vázána zákonem po dobu, kdy žije její muž. Pokud však manžel zemře, je svobodná. se vdá, za koho chce, ale pouze v Pánu.  40Ale podle mé rady je blahoslavenější, aby zůstala tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího.

 

 

7,3 prokazuje to, čím je povinen - dosl. ‚(ať) muž ten dluh (slovník) vrací zpět‘

7,5 nedostatek sebeovládání - ř. slovo ve smyslu ‚nedostatek-vůle‘, tedy nemít sílu se ovládnout (zdrženlivost)

7,8.11.32.34 neprovdaná/neoženěný (tj. ten, kdo není v manželství, ať už muž, nebo žena)

7,10.11.15(2x) oddělit - stejné ř. slovo jako v Mt 19,6; 10,9

7,14 věřícím muži - dosl. bratru (zde míněn věřící muž – srov. 1. Kor 7,12)

7,16 (2x) zachránit - var. spasit

7,26 přítomný - var. bezprostřednímu, (právě) přicházejícímu

7,26 tíseň - var. naléhavá doba (to, co musí (naléhavě) přijít, tíseň (srov. Lk 21,23)

7,27 rozvázání uvolnění, anulování… (ve smyslu rozvodu)

7,29 zahalen – var. zkrácen

7,33-34 var. čtení: …jak by se zalíbil ženě. (Mezi) ženou a pannou je rozdíl/rozdělení. Neprovdaná se stará…‘

7,36 panna - buď ve smyslu panny (rada pro snoubence), nebo neprovdané dcery (rada pro otce), či ve smyslu panenství/panictví (srov. 1. Kor 7,37)