Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skutky 8

« Skutky 7

» Skutky 9


1Saul souhlasil s jeho usmrcením. V ten den začalo veliké pronásledování církve, která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli po území Judska a Samařska. 2Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním naříkali. 3Saul ničil církev: vcházel do jednotlivých domů, odvlékal muže i ženy a dával je do vězení.4Ti tedy, kteří se rozprchli, procházeli zemí a zvěstovali slovo. 5Filip sestoupil do města Samaří a hlásal jim Krista. 6Zástupy jednomyslně věnovaly pozornost tomu, co Filip mluvil, když slyšely a viděly znamení, která činil. 7Neboť z mnoha těch, kteří měli nečisté duchy, tito duchové s velikým křikem vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. 8A v onom městě nastala veliká radost. 9Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii a ohromoval samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký. 10Všichni od nejmenšího do největšího mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží, která se nazývá Veliká.“ 11Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. 12Když však uvěřili Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy. 13Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, velmi nad tím žasl. 14Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. 15Oni tam sestoupili a pomodlili se za ně, aby dostali Ducha Svatého, 16neboť ještě na nikoho z nich nepadl; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. 17Potom na ně vkládali ruce a oni dostávali Ducha Svatého. 18Když Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch Svatý, přinesl jim peníze 19a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.“ 20Petr mu řekl: „Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou, protože ses domníval, že lze Boží dar získat za peníze. 21Na této věci nemáš podíl ani účast, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem. 22Proto čiň pokání z této své špatnosti a popros Pána; snad ti úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 23Vidím, že jsi pln hořkosti a v poutu nepravosti.“ 24Šimon odpověděl: „Poproste vy za mne Pána, aby na mne nepřišlo nic z toho, o čem jste mluvili.“ 25Oni se tedy, když vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli do Jeruzaléma a zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích. 26Pánův anděl promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do Gázy.“ Ta cesta je pustá. 27I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, eunuch, dvořan kandaky, etiopské královny, který byl správcem celého jejího pokladu, se přijel poklonit Bohu do Jeruzaléma 28a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29Duch řekl Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“ 30Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: „Rozumíš tomu, co čteš?“ 31On řekl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí? “ A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. 32To místo Písma, které četl, bylo toto: ‚Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. 33Ve svém ponížení byl zbaven práva. Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ze země.‘ 34Eunuch Filipovi řekl: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“ 35Tu Filip otevřel svá ústa, začal od tohoto místa Písma a zvěstoval mu Ježíše. 36Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: „Hle, voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“ 37Filip řekl: „Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.“ Odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ 38Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil. 39Když vystoupili z vody, Pánův Duch uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se. 40Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všechna města a zvěstoval evangelium, až přišel do Cesareje.