Jdi na obsah Jdi na menu
 


Římanum 7

« Římanům 6

» Římanům 8

 

1Což nevíte, bratři -- vždyť mluvím k těm, kteří znají Zákon -- že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ? 2Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna. 3Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddá-li se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži. 4Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu. 5Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti. 6Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery. 7Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „ Nepožádáš.“ 8Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. 9Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, 10a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. 11Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. 12A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. 13Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným. 14Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný do otroctví hříchu. 15Nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž činím to, co nenávidím. 16Činím-li však to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý. 17Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá. 18Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne. 19Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. 20Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá. 21Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo. 22Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím. 23Vidím však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech. 24Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? 25Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.