Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 9


1Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se a přišel do svého města. 2A hle, přinášeli k němu ochrnutého, položeného na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „ Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti tvé hříchy.“ 3A hle, někteří z učitelů Zákona si řekli: „Ten člověk se rouhá!“ 4Ježíš uviděl jejich myšlenky a řekl: „Proč smýšlíte ve svých srdcích zle? 5Vždyť co je snadnější? Říci: ‚ Odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci: ‚Vstaň a choď‘? 6Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět na zemi hříchy …“ Tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lůžko a jdi do svého domu.“ 7A on vstal a odešel do svého domu. 8Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich strach a vzdaly chválu Bohu, který dal lidem takovou pravomoc. 9A když Ježíš odtamtud odcházel, uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Následuj mne!“ Matouš vstal a následoval ho. 10A stalo se, když byl Ježíš u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků a hříšníků, aby stolovali s ním a s jeho učedníky. 11Když to uviděli farizeové, říkali jeho učedníkům: „Proč váš Učitel jí s celníky a hříšníky?“ 12Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13Jděte a naučte se, co znamená: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Neboť jsem nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky k pokání.“14Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a řekli: „Proč se my a farizeové často postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“ 15Ježíš jim řekl: „Mohou svatebčané truchlit, dokud je s nimi ženich? Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy se budou postit. 16Nikdo nedává záplatu z neseprané látky na starý šat; taková výplň se totiž ze šatu vytrhne a trhlina se ještě zhorší. 17Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.“ 18Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.“ 19Ježíš vstal a šel za ním i se svými učedníky. 20A hle, žena dvanáct let trpící krvotokem přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.21Neboť si říkala: „Jestliže se jen dotknu jeho šatu, budu zachráněna.“ 22Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: „ Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zachráněna. 23Když Ježíš vstoupil do domu představeného synagogy a uviděl pištce a hlučící zástup, 24říkal: „Odejděte! Vždyť ta dívka nezemřela, ale spí.“ I posmívali se mu. 25A když byl zástup vyhnán, vešel, uchopil její ruku a děvče se probudilo. 26A zpráva o tom se rozšířila do celé té země. 27Když odtamtud Ježíš odcházel, vydali se za ním dva slepci, kteří křičeli: „Smiluj se nad námi, synu Davidův!“ 28A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Řekli mu: „Ano, Pane.“ 29Nato se dotkl jejich očí a řekl: „Staň se vám podle vaší víry!“ 30A jejich oči se otevřely. Ježíš jim pohrozil a řekl: „Hleďte, ať o tom nikdo neví!“ 31Oni však vyšli a rozšířili zprávu o něm po celé té zemi. 32Když odcházeli, hle, přivedli k němu němého démonizovaného člověka. 33A když byl démon vyhnán, němý promluvil. A zástupy užasly a říkaly: „Něco takového se v Izraeli nikdy nestalo. “ 34Ale farizeové říkali: „ V moci vládce démonů vyhání démony.“ 35Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu. 36Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře. 37Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků je však málo. 38Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“

 

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.