Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 26

« Matouš 25

» Matouš 27


1I stalo se, že když dokončil všechna tato slova, řekl Ježíš svým učedníkům: 2„Víte, že za dva dny bude Hod beránka a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován. “ 3Tehdy se shromáždili velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš, 4a společně se poradili, jak by se lstí Ježíše zmocnili a zabili ho. 5Říkali však: „Ne ve svátek, aby nenastalo pobouření mezi lidem.“ 6Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného, 7přistoupila k němu žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a když byl u stolu, vylila mu ji na hlavu. 8Když to jeho učedníci uviděli, rozhořčili se a řekli: „K čemu tato ztráta? 9Vždyť se to mohlo draze prodat a peníze dát chudým.“ 10Ježíš to poznal a řekl jim: „Proč působíte té ženě těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek. 11Vždyť chudé máte stále s sebou, mne však nemáte stále. 12Když ona vylila tento olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu. 13Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.“ 14Potom jeden ze Dvanácti, který se jmenoval Juda Iškariotský, šel k velekněžím 15a řekl: „Co jste ochotni mi dát, když vám ho vydám?“ A oni mu odvážili třicet stříbrných. 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal. 17Prvního dne svátku nekvašených chlebů přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu velikonočního beránka? “ 18On pak řekl: „Jděte do města k jistému člověku a řekněte mu: ‚Učitel říká: Můj čas je blízko. Budu u tebe se svými učedníky slavit velikonočního beránka.‘“ 19A učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. 20Když nastal večer, stoloval s Dvanácti učedníky. 21A když jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí. “ 22Velmi se rmoutili a jeden každý z nich mu začal říkat: „Jsem to snad já, Pane?“ 23On odpověděl: „Kdo se mnou namočil ruku v míse, ten mě zradí. 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm napsáno, ale běda tomu člověku, skrze něhož bude Syn člověka zrazen. Pro toho by bylo lépe, kdyby se nenarodil!“ 25Juda, který ho zrazoval, na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ Ježíš mu odpověděl: „Tys to řekl.“26Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil ho, dal učedníkům a řekl: „Vezměte, jezte. Toto je mé tělo.“ 27Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim ho se slovy: „Napijte se z něho všichni. 28Neboť toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29Pravím vám, že od této chvíle již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy jej budu pít s vámi nový v království svého Otce.“ 30A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 31Tehdy jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘32Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ 33Na to mu Petr řekl: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy neodpadnu!“ 34Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že mě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát zapřeš.“ 35Petr mu řekl: „I kdybych měl s tebou zemřít, určitě tě nezapřu.“ Podobně mluvili i ostatní učedníci. 36Tehdy s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Posaďte se zde, zatímco se tamhle odejdu pomodlit.“ 37Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny; tu se začal rmoutit a znepokojovat. 38Pak jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou.“ 39A trochu poodešel, padl na tvář, modlil se a říkal: „Můj Otče, je-li to možné, ať mne mine tento kalich. Avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.“ 40Potom přišel k učedníkům a nalezl je spící, i řekl Petrovi: „To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu? 41Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“ 42Opět podruhé odešel a pomodlil se, říkaje: „Můj Otče, není-li možné, aby mne tento kalich minul, musím-li ho vypít, staň se tvá vůle.“ 43Pak šel a nalezl je opět spící, protože měli velmi těžká víčka. 44I nechal je, znovu odešel a pomodlil se potřetí, říkaje opět stejnou prosbu. 45Tehdy přišel ke svým učedníkům a řekl jim: „ Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.46Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje. “ 47Když ještě mluvil, hle, přišel Juda, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup od velekněží a starších lidu s meči a holemi. 48Ten, který ho zrazoval, s nimi domluvil znamení: „Je to ten, kterého políbím; toho se zmocněte.“ 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Rabbi,“ a vroucně ho políbil. 50Ježíš mu řekl: „Příteli, proč jsi přišel?“ Tu přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a zmocnili se ho. 51A hle, jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, natáhl ruku, vytasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. 52Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou. 53Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií andělů? 54Jak by se však naplnila Písma, že se tak musí stát?“ 55V onu hodinu řekl Ježíš zástupům: „Jako na lupiče jste vyšli s meči a holemi, abyste mě zatkli. Den co den jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. 56Toto všechno se však stalo, aby se naplnila Písma proroků.“ A v té chvíli ho všichni učedníci opustili a utekli. 57Ti, kdo se Ježíše zmocnili, ho odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé Zákona a starší. 58Petr šel zpovzdálí za ním až k veleknězovu dvoru; vešel dovnitř a seděl se služebníky, aby uviděl konec. 59Velekněží, starší a celá velerada hledali proti Ježíšovi křivé svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, 60ale nenašli, ačkoli předstoupilo mnoho křivých svědků. Nakonec předstoupili dva křiví svědkové 61a řekli: „Tento člověk říkal: Mohu zbořit Boží svatyni a ve třech dnech ji vybudovat.“ 62Tu velekněz povstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé svědčí proti tobě?“ 63Ježíš však mlčel. Velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Syn Boží!“ 64Ježíš mu říká: „Tys to řekl. Avšak pravím vám, od nynějška spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího na nebeských oblacích. “ 65Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. 66Co si o tom myslíte?“ Oni odpověděli: „Je hoden smrti.“ 67Pak mu naplivali do tváře a ztloukli ho pěstmi; někteří ho uhodili 68a říkali: „Prorokuj nám, Mesiáši, kdo je ten, který tě udeřil?“ 69Petr seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: „Také ty jsi byl s Ježíšem Galilejským!“ 70Ale on to přede všemi zapřel, říkaje: „Nevím, o čem mluvíš.“ 71A když on vyšel k bráně, spatřila ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „ I tenhle byl s Ježíšem Nazaretským.“ 72A on opět zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“ 73Za chvilku přistoupili ti, kteří tam stáli, a řekli Petrovi: „Skutečně i ty jsi z nich, vždyť i tvá řeč tě prozrazuje!“ 74Tehdy se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka!“ A hned nato zakokrhal kohout. 75Tu si Petr vzpomněl na Ježíšovo slovo, jak řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.‘ I vyšel ven a hořce se rozplakal.

 

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.