Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matouš 22

« Matouš 21

» Matouš 23


1A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích: 2„Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu. 3A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít. 4Poslal znovu jiné otroky se slovy: ‚Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu.‘ 5Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. 6Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. 7Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil. 8Potom řekl svým otrokům: ‚Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. 9Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu.‘ 10I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky. 11Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. 12I řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?‘ A on oněměl. 13Tehdy řekl král služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ 14Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných. “ 15Tehdy farizeové šli a poradili se, jak by ho chytili za slovo. 16A poslali k němu své učedníky spolu s herodiány, kteří řekli: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a Boží cestě učíš podle pravdy. A nedbáš na nikoho, neboť nebereš ohled na postavení člověka. 17Řekni nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“ 18Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: „Proč mne zkoušíte, pokrytci? 19Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu denár. 20Řekl jim: „Čí je ten obraz a nápis?“ 21Odpověděli mu: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ 22Když to uslyšeli, užasli, nechali ho a odešli. 23V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho: 24„Učiteli, Mojžíš řekl: ‚Zemře-li někdo bezdětný, jeho bratr si podle řádu švagrovství vezme jeho ženu a svému bratrovi vzbudí potomka. ‘ 25U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel; a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratrovi. 26Stejně i druhý a třetí, až do sedmého. 27Poslední ze všech zemřela ta žena. 28Kterému z těch sedmi bude tedy ta žena patřit při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.“ 29Ježíš jim odpověděl: „Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc. 30Při vzkříšení se totiž lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako Boží andělé v nebi. 31Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno slovy: 32‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých. “ 33Když to zástupy uslyšely, byly ohromeny jeho učením. 34Když farizeové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu 35a jeden z nich, zákoník, ho chtěl zkoušet a zeptal se: 36„Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší? “ 37On mu řekl: „‚ Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ 38To je největší a první přikázání. 39Druhé je mu podobné: ‚ Miluj svého bližního jako sebe samého.‘ 40Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“ 41Když se farizeové shromáždili, Ježíš se jich zeptal: 42„Co si myslíte o Mesiáši? Čí je syn?“ Řekli mu: „Davidův.“ 43Řekl jim: „Jak to tedy, že ho David v Duchu nazývá Pánem, když praví: 44‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud tvé nepřátele nepoložím za podnož tvých nohou ‘? 45Jestliže ho tedy David nazývá Pánem, jakpak je jeho synem?“ 46A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil zeptat.

 

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.