Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marek 6

« Marek 5

» Marek 7


1Vyšel odtamtud a přišel do své vlasti; jeho učedníci ho doprovázeli. 2Když nastala sobota, začal učit v synagoze. A mnozí, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: „Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné činy se dějí skrze jeho ruce! 3Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?“ A pohoršovali se nad ním. 4Ježíš jim říkal: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě.“ 5A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je. 6A divil se pro jejich nevěru. A procházel okolní vesnice a učil. 7Zavolal si Dvanáct a začal je posílat dva a dva a dával jim pravomoc nad nečistými duchy.8Přikázal jim: „Neberte si nic na cestu, jen hůl, ne chleba, ani mošnu, ani měďáky do opasku, 9ale mějte uvázané sandály a neoblékejte si dvojí spodní oděv.“ 10A říkal jim: „Kdekoli vstoupíte do domu, tam zůstávejte, dokud odtamtud neodejdete. 11A když by vás některé místo nepřijalo a neposlechli by vás tam, až budete odtamtud vycházet, vytřeste prach zpod svých nohou jim na svědectví. Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji zemi sodomské a gomorské než onomu městu.“ 12Vyšli a vyhlásili, aby lidé činili pokání. 13Vyháněli mnoho démonů, mazali olejem mnohé neduživé a uzdravovali. 14Uslyšel to král Herodes, neboť se Ježíšovo jméno stalo známým. Říkalo se: „Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.“ 15Jiní však říkali: „Je to Eliáš!“ Jiní zase říkali: „Prorok -- jeden z těch proroků.“ 16Když to uslyšel Herodes, říkal: „Jan, kterého jsem já sťal, vstal z mrtvých.“ 17Neboť sám Herodes dal Jana zajmout a spoutat ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, protože se s ní oženil. 18Jan totiž Herodovi říkal: „Nesmíš mít ženu svého bratra!“ 19A Herodias to měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla. 20Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, když ho vyslechl, byl v úzkých, ale rád mu naslouchal. 21Vhodný den nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své velmože, vojevůdce a přední muže z Galileje. 22Tu vešla dcera té Herodiady, zatančila a Herodovi i jeho spolustolovníkům se zalíbila. Král té dívce řekl: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to.“ 23A zapřísahal se jí: „O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice svého království.“ 24I vyšla a řekla své matce: „Oč bych měla požádat?“ Ona řekla: „O hlavu Jana Křtitele!“ 25A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: „Chci, abys mi hned dal na míse hlavu Jana Křtitele!“ 26Král se velmi zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům ji nechtěl odmítnout. 27Král hned poslal kata a nařídil přinést Janovu hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, 28přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce. 29Když to uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho mrtvé tělo a uložili je do hrobu. 30Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co činili i co učili. 31Řekl jim: „Pojďte vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Mnozí totiž stále přicházeli a odcházeli, neměli ani čas se najíst. 32Odjeli tedy v lodi do ústraní na opuštěné místo. 33Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je. 34Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem. 35Když už se připozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: „Toto místo je opuštěné a je již pozdě. 36Propusť je, aby odešli do okolních statků a vesnic a nakoupili si něco k jídlu.“ 37On jim však odpověděl: „Vy jim dejte najíst!“ Řekli mu: „ Když odejdeme a nakoupíme za dvě stě denárů chleby, dáme jim najíst?“ 38On jim řekl: „Kolik máte chlebů? Jděte a podívejte se.“ Když to zjistili, řekli: „Pět a dvě ryby.“ 39Nařídil jim, aby všechny usadili po skupinách na zelenou trávu. 40Uložili se do řad po stu a do řad po padesáti. 41Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a rozlámal chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem. 42Všichni jedli a nasytili se. 43A sebrali plných dvanáct nůší úlomků chleba i ryb. 44Těch, kteří jedli ty chleby, bylo pět tisíc mužů. 45A hned přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, než on propustí zástup. 46Rozloučil se s nimi a odešel na horu, aby se pomodlil. 47A když nastal večer, loď již byla uprostřed moře a on sám na zemi.48Uviděl je, jak se trápí při veslování, neboť vítr vál proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl je minout. 49Když ho uviděli, jak kráčí po moři, pomysleli si, že to je přízrak, a vykřikli. 50Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“ 51A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve svém nitru naprosto ohromeni a divili se. 52Neboť nepochopili, co jim bylo ukázáno na těch chlebech, ale jejich srdce bylo ztvrdlé. 53Když se přeplavili k zemi, přišli do Genezaretu a tam zakotvili. 54Jakmile vystoupili z lodi, hned jej lidé poznali. 55Oběhli celou tu krajinu a začali na lehátkách přinášet nemocné tam, kde slyšeli, že je. 56A kamkoli vcházel do vesnic nebo do měst nebo do statků, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň třásní jeho šatu, a všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdravováni.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.