Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marek 14

« Marek 13

» Marek 15


1Byly dva dny před Hodem beránka a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili. 2Říkali totiž: „Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.“ 3Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu. 4Někteří se mezi sebou rozhořčovali: „K čemu je ta ztráta oleje? 5Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a ty dát chudým!“ A hněvali se na ni. 6Ježíš řekl: „Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek. 7Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále. 8Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu. 9Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.“ 10A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal. 11Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal. 12Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali velikonočního beránka, mu řekli jeho učedníci: „Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka? “ 13I poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním 14a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl velikonočního beránka? ‘ 15A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.“ 16Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili velikonočního beránka. 17Když nastal večer, přišel s Dvanácti. 18A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, ten, který jí se mnou.“ 19Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: „Snad ne já?“ 20On jim řekl: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse.21Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl nenarodil.“ 22A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: „Vezměte, toto je mé tělo.“ 23Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni. 24A řekl jim: „Toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé. 25Amen, pravím vám, že se již více nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.“ 26A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 27A Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘ 28Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ 29Petr mu říkal: „I kdyby všichni odpadli, já však ne!“ 30A Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mne třikrát zapřeš.“ 31On však tím více říkal: „I kdybych s tebou musel zemřít, určitě tě nezapřu.“ Stejně mluvili i ostatní. 32I přicházejí k místu jménem Getsemane. Říká svým učedníkům: „Posaďte se zde, než se pomodlím.“ 33A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat. 34Říká jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“35Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, tato hodina minula. 36Říkal: „Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.“ 37A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: „Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít? 38Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“ 39A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu. 40A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli. 41A přichází po třetí a říká jim: „Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje. “ 43A hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi. 44Ten, který ho zrazoval, měl s nimi domluvené znamení: „Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně odveďte!“ 45Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: „Rabbi!“ A vroucně ho políbil. 46Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho. 47Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. 48Ježíš jim na to řekl: „Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli. 49Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale musí se naplnit Písma. “ 50A všichni ho opustili a utekli. 51Šel s ním nějaký mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný šat, i zmocnili se ho. 52On tam však zanechal lněný šat a utekl od nich nahý. 53Ježíše odvedli k veleknězi a shromáždili se k němu všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. 54Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. 55Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali. 56Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná. 57Někteří povstali a křivě proti němu svědčili: 58„My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.“ 59A ani tak jejich svědectví nebylo shodné. 60I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?“ 61On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ 62Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky. “ 63Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky? 64Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti. 65A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: „Zaprorokuj!“ A biřici ho zasypali ranami. 66A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek. 67Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.“ 68On však zapřel: „Nevím ani nerozumím, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora a kohout zakokrhal. 69A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: „Tento je z nich.“ 70On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: „Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.“ 71On se pak začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.“ 72A hned kohout podruhé zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,“ a začal plakat.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.