Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marek 11

« Marek 10

» Marek 12


1A když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků 2a řekl jim: „Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. Odvažte je a přiveďte. 3A jestliže vám někdo řekne: ‚Co to děláte?‘ řekněte: ‚Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.‘ “ 4Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je. 5A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“ 6Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali. 7A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil. 8A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích. 9Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: „Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! 10Požehnané přicházející království našeho otce Davida! Hosana na výsostech! “ 11A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, vyšel s Dvanácti do Betanie. 12Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad. 13A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků. 14I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli. 15A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů. 16A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. 17Učil a říkal jim: „Což není napsáno: ‚Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.“ 18Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen. 19Když nastal večer, vycházeli ven z města. 20A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. 21Petr se rozpomenul a řekl mu: „Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“ 22Ježíš jim na to řekl: „Mějte víru Boží. 23Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít. 24Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít. 25A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. 26Jestliže však vy neodpouštíte, ani váš Otec, ten v nebesích, neodpustí (ta) vaše přestoupení.“ 27A přišli opět do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přišli k němu velekněží, učitelé Zákona a starší 28a říkali mu: „V jaké pravomoci to činíš? A kdo ti dal tuto pravomoc, abys to činil?“ 29Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás na jednu věc; odpovězte mi a řeknu vám, v jaké pravomoci to činím. 30Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí? Odpovězte mi.“ 31Dohadovali se mezi sebou:„Řekneme-li ‚z nebe‘, řekne: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ 32Máme říci ‚z lidí‘?“ Báli se zástupu, neboť všichni skutečně měli za to, že Jan byl prorok. 33Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.“

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.