Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 2

« Lukáš 1

» Lukáš 3


1Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě proveden soupis obyvatelstva. 2Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius. 3I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města. 4Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova, 5aby se dal zapsat s Marií, svou snoubenkou, která byla těhotná. 6Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. 7I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné. 8V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem. 9A hle, postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach. 10Anděl jim řekl: „Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid, 11že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově. 12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.“ 13A náhle se s andělem objevilo množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího: 14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení. “ 15A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: „Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil.“ 16Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích. 17Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno. 18A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři řekli. 19Marie však toto všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom. 20Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno. 21Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně. 22A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána, 23jak je napsáno v Pánově zákoně: ‚Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu‘, 24a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘. 25A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm. 26Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. 27Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona, 28on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl: 29„Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, 30neboť mé oči spatřily tvou záchranu, 31kterou jsi připravil před tváří všech lidí, 32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“ 33Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno. 34Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno -- 35i tvou vlastní duší pronikne meč -- aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.“ 36A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství 37a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. 38A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. 39A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. 40Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním. 41Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc. 42Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali do Jeruzaléma, jak bylo o této slavnosti zvykem. 43A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali. 44Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. 45A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. 46I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. 47Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. 48Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ 49A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce? “ 50Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl. 51I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna tato slova ve svém srdci. 52A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.