Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš 17

« Lukáš 16

» Lukáš 18


1Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu, skrze koho přicházejí. 2Pro toho by bylo lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto maličkých. 3Mějte se na pozoru. Zhřeší-li tvůj bratr, pokárej ho, a uzná-li svou vinu, odpusť mu. 4A zhřeší-li proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Uznávám svou vinu, odpusť mi‘, odpustíš mu.“ 5Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“ 6Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře‘, a poslechla by vás.“ 7„Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: ‚Pojď hned a ulehni ke stolu‘? 8Neřekne mu spíše: ‚Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? 9Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Nemyslím. 10Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“ 11A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou. 12Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál 13a hlasitě zvolali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ 14Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni. 15Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha; 16padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan. 17Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? 18Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?“ 19A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“ 20Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „ Boží království nepřichází tak, abyste ho mohli pozorovat; 21ani neřeknou: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘. Neboť hle, Boží království je mezi vámi.“ 22Učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. 23A budou vám říkat: ‚Hle, zde je‘ nebo ‚hle, tam!‘ Nechoďte a neběhejte za nimi. 24Neboť jako blýskající se blesk září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka ve svém dni. 25Napřed však musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen. 26A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: 27jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. 28Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, 29avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. 30Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka. 31Kdo bude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. 32Pamatujte na Lotovu ženu. 33Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. 34Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán. 35Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána. 36Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.“ 37Řekli mu: „Kde to bude, Pane?“ On jim řekl: „Kde je tělo, tam se shromáždí i supi. “

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.