Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jakub 1

« Židům 13

» Jakub 2

 

1Jakub, otrok Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům, které jsou v rozptýlení. 2Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení. 3Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost. 4A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo. 5Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána. 6Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem. 7Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane; 8je to muž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí. 9Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení 10a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: 11vyjde slunce se svým žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v tom, co činí. 12Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. 13Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. 14Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. 15Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. 16Nemylte se, moji milovaní bratři. 17Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani zatmění z odvrácení. 18On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření. 19Víte to, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. 20Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí. 21Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše. 22Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe. 23Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář; 24podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl. 25Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání. 26Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost je marná. 27Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.

 

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.