Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 8


1Ježíš však odešel na Olivovou horu. 2A časně ráno přišel opět do chrámu a všechen lid přicházel k němu; posadil se a začal je vyučovat. 3Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed 4a řekli mu: „Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství. 5V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ 6Těmi slovy ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi. 7Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať na ni první hodí kámen.“ 8A opět se sklonil a psal po zemi. 9Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, zahanbeni ve (svém) svědomí, starší nejprve, až tam zůstal on sám a žena, která byla uprostřed. 10Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?“ 11Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš.“ 12Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ 13Farizeové mu řekli: „Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé. “ 14Ježíš jim odpověděl: „I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15Vy soudíte podle těla; já nesoudím nikoho. 16Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec. 17A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob je pravé. 18Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec.“ 19Řekli mu: „Kde je tvůj Otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“ 20Tato slova řekl u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho hodina. 21Ježíš jim opět řekl: „Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.“ 22Židé říkali: „Chce se snad zabít, že říká: ‚Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete‘?“ 23I říkal jim: „Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších.“ 25Říkali mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim řekl: „ Co vám od počátku říkám. 26Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho.“ 27Nepoznali, že k nim mluvil o Otci. 28Ježíš jim řekl: „Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil můj Otec. 29A ten, kdo mne poslal, je se mnou; nezanechal mne samotného, protože já stále činím to, co se jemu líbí.“ 30Když toto mluvil, mnozí v něho uvěřili. 31Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“ 33Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat, že se staneme svobodnými?“ 34Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. 35A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. 36Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete vskutku svobodní. 37Vím, že jste potomci Abrahamovi, ale usilujete mne zabít, protože mé slovo nemá ve vás místo. 38Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce, a vy činíte to, co jste slyšeli u vašeho otce.“ 39Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „ Kdybyste byli Abrahamovy děti, činili byste Abrahamovy skutky. 40Nyní mne usilujete zabít, člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil. 41Vy činíte skutky svého otce.“ Řekli mu: „My nejsme zrozeni ze smilstva! Máme jednoho Otce, Boha.“ 42Ježíš jim řekl: „Kdyby byl Bůh váš Otec, milovali byste mě, neboť z Boha jsem vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mne poslal. 43Proč nerozumíte mé řeči? Proto, že nemůžete slyšet mé slovo. 44Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.45Poněvadž já říkám pravdu, nevěříte mi. 46Kdo z vás mne usvědčí z hříchu? Říkám-li pravdu, proč mi nevěříte? 47Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte, protože nejste z Boha.“ 48Židé mu odpověděli: „Neříkáme správně, že jsi Samařan a máš démona?“ 49Ježíš odpověděl: „Já nemám démona, ale ctím svého Otce, vy však mne znevažujete. 50Já nehledám svou slávu; je však někdo, kdo hledá a soudí. 51Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost. “ 52Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: ‚Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti na věčnost. ‘ 53Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? Také proroci zemřeli. Co ze sebe děláš?“ 54Ježíš odpověděl: „Kdybych já oslavil sám sebe, má sláva by nic nebyla. Můj Otec to je, kdo mne oslavuje a o kom vy říkáte: ‚Je to náš Bůh.‘ 55Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám. 56Váš otec Abraham zajásal, že mohl uvidět můj den; uviděl jej a zaradoval se.“ 57Židé mu řekli: „Ještě ti nebylo padesát let, a viděl jsi Abrahama?“58Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.“ 59Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, prošel mezi nimi a vyšel z chrámu. Tak odešel.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.