Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan 16

« Jan 15

» Jan 17


1„Toto jsem vám pověděl, abyste nebyli pohoršeni. 2Budou vás vylučovat ze synagogy; ano, přichází hodina, že se každý, kdo vás zabije, bude domnívat, že koná svatou službu Bohu. 3A to budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. 4Ale toto jsem vám pověděl, abyste, až ta hodina přijde, měli v paměti, že jsem vám to řekl.“ „ Tyto věci jsem vám na počátku neřekl, protože jsem byl s vámi. 5Nyní však odcházím k tomu, kdo mne poslal, a nikdo z vás se mne neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6Ale že jsem vám toto pověděl, zármutek naplnil vaše srdce. 7Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám. 8A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: 9o hříchu, že nevěří ve mne, 10o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, 11a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“ 12„Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést. 13Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít. 14On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. 15Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“ 16„Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“ 17Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamená to, co nám říká: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘ a ‚Odcházím k Otci‘?“ 18Říkali: „Co znamená to, co říká: ‚Zanedlouho‘? Nevíme, co mluví.“ 19Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘? 20Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. 21Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. 22Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. 23V té hodině se mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to. 24Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“ 25„ Tyto věci jsem vám pověděl v přirovnáních. Přichází hodina, kdy k vám již nebudu mluvit v přirovnáních, nýbrž vám budu otevřeně vyprávět o Otci. 26V tom dni budete žádat v mém jménu, a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás. 27Vždyť sám Otec vás miluje, protože jste si mě zamilovali a uvěřili jste, že já jsem vyšel od Boha. 28Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; opět opouštím svět a jdu k Otci.“ 29Jeho učedníci říkají: „Hle, teď mluvíš otevřeně a neříkáš žádné přirovnání. 30Teď víme, že víš všechno a nepotřebuješ, aby se tě někdo na něco tázal. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“ 31Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? 32Hle, přichází hodina, a již přišla, kdy budete rozptýleni každý do svých domovů a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. 33Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. Ve světě máte soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.“

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.