Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Korintským 11

« 2. Korintským 10

» 2. Korintským 12

 

1Napodobujte mě, jako i já napodobuji Krista. 2Chválím vás, bratři, že ve všem na mne pamatujete a držíte se mých pokynů, jak jsem vám je předal. 3Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh. 4Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou hlavu, hanobí svou hlavu. 5Každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila. 6Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje. 7Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou. 8Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. 9Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. 10Proto musí mít žena na hlavě znamení moci kvůli andělům. 11Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy. 12Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha. 13Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? 14Neučí vás sama příroda, že nosí-li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu, 15ale nosí-li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky. 16Kdyby však měl někdo sklon se přít -- takový zvyk nemáme ani my, ani Boží sbory. 17Když toto přikazuji, nechválím, že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu. 18Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se scházíte ve sboru, a zčásti tomu věřím. 19Neboť musí být mezi vámi i různé skupiny, aby se ti osvědčení stali mezi vámi známými. 20Když vy se společně scházíte, není to slavení Večeře Páně. 21Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý. 22Což nemáte domy, kde můžete jíst a pít? Anebo opovrhujete Boží církví a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím. 23Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb, 24vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.‘ 25Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘ 26Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. 27Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně. 28Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije. 29Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje tělo Páně. 30Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají. 31Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni. 32Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. 33Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jeden na druhého. 34Je-li někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.