Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Korintským 15

« 1. Korintským 14

» 1. Korintským 16

 

1Připomínám vám, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, v němž stojíte 2a skrze něž jste i zachraňováni, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval -- ledaže byste uvěřili nadarmo. 3Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, 4byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem, 5zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. 6Dále se zjevil více než pěti stům bratří najednou; většina z nich doposud žije, někteří však již zemřeli. 7Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům. 8Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně. 9Neboť já jsem nejmenší z apoštolů; nejsem hoden nazývat se apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev. 10Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní -- nikoli já, nýbrž Boží milost, která byla se mnou. 11Ať už tedy já, nebo oni -- takto hlásáme a tak jste uvěřili. 12Když se tedy hlásá o Kristu, že vstal z mrtvých, jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení mrtvých? 13Není-li vzkříšení mrtvých, pak nevstal ani Kristus. 14Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra 15a my jsme se také stali falešnými Božími svědky -- vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají. 16Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus. 17Není-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších. 18Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli. 19Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí. 20Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. 21Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých. 22Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. 23Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi, 24potom bude konec, až Kristus odevzdá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc. 25Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. 26Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt. 27Neboť ‚všechno podřídil pod jeho nohy.‘ Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil. 28A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem. 29Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč se za ně dávají křtít? 30A proč i my se v každou hodinu vydáváme do nebezpečí? 31Denně umírám -- jakože vy, bratři, jste moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu. 32Jestliže, po lidsku řečeno, jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.‘ 33Neklamte se: ‚Špatné řeči ničí dobré mravy.‘ 34Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení. 35Někdo však řekne: ‚Jak vstanou mrtví?‘ ‚V jakém těle přijdou? ‘ 36Pošetilý člověče! To, co zaséváš, neobživne, jestliže to neumře. 37A co zaséváš, není to tělo, které má vzniknout, nýbrž holé zrno, například pšeničné nebo nějaké jiné. 38Bůh mu však dává tělo, jak to sám chtěl: každému semeni jeho vlastní tělo. 39Není každé tělo stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb. 40A jsou těla nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských. 41Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a jiná je sláva hvězd. Neboť hvězda od hvězdy se liší ve slávě. 42Tak je tomu i při vzkříšení mrtvých: Zasévá se v porušitelnosti, vstává v neporušitelnosti; 43zasévá se v potupě, vstává ve slávě; zasévá se v slabosti, vstává v moci. 44Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Je-li tělo duševní, je také tělo duchovní. 45Tak je i napsáno: První člověk, Adam, se stal duší živou, poslední Adam Duchem oživujícím. 46Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, a potom duchovní. 47První člověk je ze země, z prachu, druhý člověk Pán z nebe. 48Jaký je ten pozemský, takoví i ti pozemští; a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští. 49A jako jsme nesli podobu pozemského, nesme také podobu nebeskéko. 50Toto vám říkám, bratři, že tělo a krev nemůže být dědicem Božího království ani porušitelné nebude dědicem neporušitelného. 51Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, 52naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. 53Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. 54Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘ 55‚Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten? ‘ 56Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon. 57Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. 58Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná.

 

Na této stránce je použit tento překlad:

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible, http://www.biblecsp.cz/. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Czech study translation. Copyright © 2009 by Bible Translation Endowment Fund, http://www.biblecsp.cz/. Used by permission. Do not distribute.